BABÍ LÉTO V ČESKU: Kutná Hora – pokladnice a klenot země

Zábava 20. září 2012

Tohle středočeské „stříbronosné“ město můžete pojmout jako výlet za penězi nebo za pomíjivostí života lidského.

Kdysi stávala hned za královskou Prahou, nazývaná pokladnicí a klenotem země. Její bohatství postavilo české království na piedestal slávy a moci. Dnes je Kutná Hora významnou městskou památkovou rezervací, zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO:

Nejdřív legenda: Mnich Anton si při práci na klášterní vinici na chvilku zdříml. Když se probudil, uviděl vedle své hlavy tři stříbrné pruty. Místo pro jistotu označil ještě kutnou a odběhl do kláštera oznámit tento zázrak místnímu opatovi.

Z toho plyne, že název města není od kutání, jak by se zdálo, ale od kutny! Teda prý...

Peníze hýbou světem

Nejstarší obec na tomto místě nesla jméno Cuthna Antiqua - Stará Kutna. Stříbro se tu těžilo už od desátého století. Slavníkovci si na svém hradišti Malíně razili v letech 985 až 995 své mince - denáry s nápisem Malin Civitas.

Král Václav II. soustředil do místní mincovny všechny městské mincovny činné do té doby v Praze, Brně a Jihlavě. Realizoval tak mincovní reformu – začal razit jednotnou minci pro celé království, čímž chtěl zabránit zmatku v obchodování. Tehdy se po celé střední Evropě stal uznávanou mincí stříbrný pražský groš.

Hned ve vedlejším Vlašském dvoře (pojmenovaném podle italských mincovních specialistů) byl v roce 1409 podepsán postrach všech dějepisných prověrek - Dekret Kutnohorský, který upravoval zastoupení studentů na pražské Karlově univerzitě ve prospěch Čechů.

V odrazu stříbra

Stříbrná horečka, která postihla Kutnou Horu od roku 1290, se vyrovnala té zlaté na Aljašce. Podmínky pro těžbu v dolech byly ovšem nelidské, katastrofy byly na denním pořádku. A protože patronkou horníků je svatá Barbora, začali jí tu pověrčiví havíři budovat v roce 1388 chrám.

Prvním stavitelem byl Jan Parléř, syn Petra Parléře, stavitele svatovítské katedrály. Proto shoda architektury svatovítského dómu s chrámem svaté Barbory. Příchod husitských válek stavbu přerušil na více než 60 let. Dalším stavitelem byl Matyáš Rejsek. Ale ani on ji nedostavěl. Konečnou podobu získala Barbora až v roce 1905.

Jo, a když už tu budete, zastavte se na Hrádku v Českém muzeu stříbra. Dříve tu bydleli majitelé panství. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století a nejvýznamnější proměnou prošel koncem 15. století za vlastnictví Michala Prekla, horního podnikatele.

Tip redakce

KOSTNICE Koncem 13. století opat sedleckého kláštera Jindřich uložil na místo dnešní kostnice hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě. Proto se sem pohřbívali nejen Češi, ale i Poláci, Belgičané, Němci a další národové. Za husitských válek to všechno vzalo zasvé a zbyly kosti asi 40 000 lidí. Netradiční nápad vyzdobit jimi Santiniho kapli dostal místní řezbář František Rint. Výzdoba má připomínat pomíjivost lidského života...

kostnice
foto:

Desatero výletníka, který si nenechá zkazit náladu:

  1. Mějte na paměti, že potkáte-li zakaboněného člověka, má asi nějaký svůj osobní důvod a vás se to vůbec netýká.
  2. Až vás uhoněný číšník obere o pár korun, nemějte mu to za zlé a zeptejte se ho, jak ještě jinak můžete financovat jeho rodinu, a nabídněte mu třeba zbytek svačiny.
  3. Až potkáte neochotného průvodce, pošlete ho na pivo a proveďte návštěvníky sami nějakými smyšlenými humornými historkami.
  4. Když začne pršet, vězte, že vám déšť omyje zablácené kolo.
  5. Neposlušné děti můžete zavřít do hladomoren, kterých na hradech najdete nepočítaně.
  6. Otrávené spoluvýletníky můžete poslat delší cestou, která je vždy prokazatelně k mání.
  7. Hašteřivé manželky lze kdekoliv „zapomenout“.
  8. Totéž lze udělat s nerudnými manželi.
  9. Výlet je radost, nikoliv pokus o rekord v délce trasy, časovka nebo boj o nejvyšší vrchol či nejhlubší poklesek.
  10. Vězte, že není na světě místo, které by bylo úplně nezajímavé!