Mohlo by vás zajímat
Malíř si nevěděl rady, co se životem, a tak vždycky došel na nádraží, koupil si lístek jedno kam a... někam prostě dojel, počkal pár hodin, zda se něco nestane, někdo nepřijde, a když se nic nestalo a nikdo nepřišel, jel zase dál. Často na svých výpravách do nikam po něm na nádražích zbyl tu klobouk, tu paleta, jednou nechal na nástupišti dokonce celý kufr.
Až jednou... koupil si lístek do lázní Laa. Vystoupil, poseděl, namaloval místní zříceninu a... zase nic. Za poslední peníze popojel o stanici dál do Mikulova. Najal si pokoj v hotelu U lva a opulentně povečeřel. Bez koruny v kapse. Ráno se zastavil u kupce Tieriho a nabídl mu onu zříceninu z Laa. A kupec ji koupil za pět zlatých! Pokračování znáte.
Hlavní město Moravy. Teda skoro
Mikulov je pěkné, staré a pestré město. Přesvědčte se o tom pomocí virtuální procházky:
Hrad, ze kterého jsou vidět jen zbytky věží na skalách, založil na počátku třináctého století Přemysl Otakar I., aby pomohl chránit zemskou hranici mezi Moravou a Rakouskem.
V patnáctém století se tu usadili Židé a od poloviny šestnáctého století do roku 1851 tu sídlil zemský rabín. Zůstala tu synagoga východního typu, kterých je u nás pomálu. Dnes se v ní koncertuje a je tu stálá expozice synagogálních předmětů a dokladů o bývalé místní židovské čtvrti.
Dnešní hlavní dominantou města je renesanční zámek. V dobách jeho největší světské slávy byl sídlem olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna. Bývala to doba, kdy byl Mikulov nekorunovaným hlavním městem Moravy.
Brána zámeckého parku láká k nahlédnutí. Ditrichštejnská hrobka na náměstí je impozantní.
Zámecké toulky
V zámku najdete stálou expozici vývoje životního stylu od gotiky po počátek devatenáctého století. Je zde zdokumentována i přítomnost Marie Terezie v Mikulově, která tu v roce 1753 přijala hold moravských stavů. A pobyt Napoleona, který zde po bitvě u Slavkova podepsal mírovou smlouvu s Rakouskem. Na zámku je také výstava tradičního vinařství na Moravě.
Můžete tu vidět třeba obří lis a obří vinný sud, do kterého se vejde 1014 hektolitrů vína!
Do třetice je tu docela zajímavé postát u původních barokních skříní, ve kterých je 11 000 svazků knih. Pokud budete postávat déle, bude už asi část vaší dospělé výpravy o pár zámeckých pater jinde - v nedalekém sklípku. Anebo v jiném. Je jich tu nepočítaně.
Tip redakce
Révo, révo požehnaná...
Mikulovské vinice patří k nejteplejším místům jižní Moravy. Na jejich vápenitých půdách se výborně daří zejména Ryzlinku vlašskému. Z bílých odrůd se zde pěstuje i Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Chardonnay, Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Neuburské a zahraniční odrůda Kerner. Daří se i místním nově vyšlechtěným odrůdám Pálava a Aurelius. Z modrých odrůd ochutnejte André, Frankovku a Rulandské modré, případně zkuste zapátrat po Merlotu či odrůdě Cabernet Sauvignon.
Na Mikulovsku jsou nejlepší vinice u nás.
Křížovou cestou až k Venuši
Ještě než se zanoříte pod zem a začnete degustovat, vyšlápněte si pověstnou křížovou cestu. Z jejího vrchu dohlédnete až do kolébky nejstarších archeologických nálezů u nás - je odtud vidět až do ložnice Věstonické venuše.
Kutá se tu dodnes. V hliněné stěně, odkud se odedávna brala hlína na pálení, je zemina uložena ve vrstvách, po kterých můžete dojít až 100 000 let do minulosti. I vy tu můžete najít zkamenělinu. A pokud už budete mít dlouho ohnutá záda a budete se chtít narovnat, stačí zvednout hlavu ještě o kousek výš a... uvidíte Dívčí hrady a Sirotčí hrádek. A pak je jen na vás, zda budete pokračovat krajinou rovně, nahoru, či dolů...
Křížová cesta začíná nenápadně. Cestou na Svatý kopeček se ale pěkně projdete do kopce.
Desatero výletníka, který si nenechá zkazit náladu:
- Mějte na paměti, že potkáte-li zakaboněného člověka, má asi nějaký svůj osobní důvod a vás se to vůbec netýká.
- Až vás uhoněný číšník obere o pár korun, nemějte mu to za zlé a zeptejte se ho, jak ještě jinak můžete financovat jeho rodinu, a nabídněte mu třeba zbytek svačiny.
- Až potkáte neochotného průvodce, pošlete ho na pivo a proveďte návštěvníky sami nějakými smyšlenými humornými historkami.
- Když začne pršet, vězte, že vám déšť omyje zablácené kolo.
- Neposlušné děti můžete zavřít do hladomoren, kterých na hradech najdete nepočítaně.
- Otrávené spoluvýletníky můžete poslat delší cestou, která je vždy prokazatelně k mání.
- Hašteřivé manželky lze kdekoliv „zapomenout“.
- Totéž lze udělat s nerudnými manželi.
- Výlet je radost, nikoliv pokus o rekord v délce trasy, časovka nebo boj o nejvyšší vrchol či nejhlubší poklesek.
- Vězte, že není na světě místo, které by bylo úplně nezajímavé!