Jo a taky se nemusíte pořád jen rozčilovat, kam ten svět spěje. Když už v největším a nejslavnějším lázeňském městě České republiky jste, tak si ho koukejte užít!
Minimálně jako účastníci letošního karlovarského karnevalu:
Koupat se, nebo pít?
Archeologické výzkumy prokázaly na území dnešního města několik sídelních lokalit z období pravěku (Tašovice, Dvory, Drahovice). Předpokládá se, že už tehdy tu znali léčivé účinky karlovarských termálních vod a že jich využívali k léčbě.
Až do sklonku 16. století se tu pacienti v termálních pramenech koupali. Pít se u Vřídla začalo až na popud lipského lékaře Václava Payera. Dalšími horlivými propagátory pitné kúry se v Karlových Varech stali místní lékaři Michael Reudenius a Johann Stephan Strobelberger. V 17. století už se spíš pilo, než koupalo, dokonce to vedlo k takovým extrémům, že se kolem roku 1750 někdy popíjelo denně 50 až 70 koflíků vody!
Zásadní význam pro modernizaci karlovarské balneologie mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera (1725 až 1792). Zavedl řadu nových léčebných metod (pití vody u pramenů, vycházky jako součást terapie, vyváženost pitné a koupelové kúry aj.) a přispěl k výstavbě Karlových Varů.
Ve Varech se můžete projít po několika kolonádách.
Užitečné rady
- Užasnout nad silou Vřídla
- Projít se po Mlýnské kolonádě
- Rozhlédnout se z Diany
- Ochutnat Becherovku
- Užít si některou z lázeňských procedur
- Navštívit sklářskou huť a muzeum sklárny
- Projít se po lázeňských cestách
- Navštívit vyhlášenou restauraci Poštovní Dvůr
- Nabalit se tradičními lázeňskými oplatkami
Sanatorium Evropy
Boom obliby nastal koncem 17. století, kdy se sem nahrnuli bohatí šlechtici z okruhu saského a později i ruského a polského panovnického dvora. Velkou propagací byly pro Karlovy Vary dva lázeňské pobyty ruského cara Petra Velikého v letech 1711 a 1712.
V první polovině l8. století se Karlovy Vary těšily obzvláštní přízni Habsburků, zejména císařovny Marie Terezie.
Významným mecenášem a milovníkem vřídelního města byl skotský lord J. O. Findlater. Ten financoval výstavbu lesních promenád, takže lze chodit skrze i kolem.
Do 1. světové války prožívaly lázně svůj zlatý věk, mluvilo se o nich jako o sanatoriu Evropy. Tento trend přerušily obě světové války a dlouhé období komunistické totality.
Tip redakce
Becherovka nejen na žaludek
Pije se buď ledově vychlazená z likérové sklenice, nebo v míchaných nápojích, z nichž je nejoblíbenější „Beton“ (Becherovka s tonikem). Výroba tohoto bylinného likéru je již 200 let obestřena tajemstvím. Přesný poměr ingrediencí byl předáván jako rodinné tajemství z otce na syna. Dnes znají recept na Becherovku jen dva lidé, kteří jednou týdně připravují směs koření a bylin. Specifickou chuť ovlivňuje i dvoutýdenní zrání v dubových sudech a údajně také prostředí Karlových Varů.
Becherovku si vychutnávali lázeňští hosté už před lety.
Desatero výletníka, který si nenechá zkazit náladu:
- Mějte na paměti, že potkáte-li zakaboněného člověka, má asi nějaký svůj osobní důvod a vás se to vůbec netýká.
- Až vás uhoněný číšník obere o pár korun, nemějte mu to za zlé a zeptejte se ho, jak ještě jinak můžete financovat jeho rodinu, a nabídněte mu třeba zbytek svačiny.
- Až potkáte neochotného průvodce, pošlete ho na pivo a proveďte návštěvníky sami nějakými smyšlenými humornými historkami.
- Když začne pršet, vězte, že vám déšť omyje zablácené kolo.
- Neposlušné děti můžete zavřít do hladomoren, kterých na hradech najdete nepočítaně.
- Otrávené spoluvýletníky můžete poslat delší cestou, která je vždy prokazatelně k mání.
- Hašteřivé manželky lze kdekoliv „zapomenout“.
- Totéž lze udělat s nerudnými manželi.
- Výlet je radost, nikoliv pokus o rekord v délce trasy, časovka nebo boj o nejvyšší vrchol či nejhlubší poklesek.
- Vězte, že není na světě místo, které by bylo úplně nezajímavé!