Je jen otázkou času, kdy se i v Česku chytne mimo společnost skalních vyznavačů zdravého životního stylu, nebo dokonce výhradně syrové stravy.
Ono to totiž není vůbec špatné, i když člověk si musí na novou chuť nejdřív zvyknout. Voní to trochu jako čerstvě posečená louka nebo mladá siláž a chutná, řekněme, jako mladé kukuřičky. Tak nějak.
Chuť se bude lišit podle toho, jaké bylo kolem počasí, když osení vyrašilo – může být sladší nebo hořčejší. Jsou lidé, kteří si dávají wheatgrass místo ranního kafe, ať už bydlí v Amsterdamu, Berlíně, nebo Sydney.
Energie i krása
Tam všude totiž najdete bary, kde už mají bedýnky s čerstvým osením a mlýnky, a rovnou vám vašeho panáka připraví. Proč tomu říkáme anglicky? Právě proto, že to v Česku ještě není příliš zvykem, a tak vlastně neexistuje dobře známý český název. Může to být samozřejmě třeba „pšeničné osení“.
5 osvědčených želírovacích triků:
- Wheatgrass kromě enzymů obsahuje chlorofyl, aminokyseliny, minerály a vitaminy prospěšné pro lidské tělo a jeho zdravý vývoj.
- Šťáva čistí organismus, pomáhá odplavovat z těla toxiny a těžké kovy. Při pravidelném užívání posiluje imunitu, působí preventivně proti různým nemocem, upravuje zažívání, zlepšuje pleť. Je ideálním doplňkem při dietách a půstech, skvěle se hodí pro jarní očistnou kúru.
- Obsah minerálů způsobuje, že wheatgrass působí výrazně zásadotvorně, a tudíž pomáhá redukovat škodlivé metabolické překyselení, které může způsobovat řadu zdravotních potíží, od zápachu z úst a kazivosti zubů přes chronické záněty až po vyšší riziko vzniku cukrovky.
- Taky se říká, že snižuje chuť na sladké, a když si ho budete vmasírovávat do pokožky hlavy, může to snížit šedivění. Můžete tomu věřit a nemusíte, nejlepší je věci vyzkoušet.
Proč byste to měli pít? Zapřisáhlí příznivci téhle „trávy“ říkají, že jim to dodá víc energie než zmíněné silné presso, a navíc je to zdravější. Když prý budete tohle pití ucucávat pravidelně, uvidíte na sobě zdravotní efekty: posílení imunity, zlepšení zažívání a pleti.
Doporučuje se taky při kocovině, během půstu nebo léčby závažných onemocnění, ale to byste určitě měli probrat se svým lékařem. Nejlepší je pít šťávu ihned po vylisování, to obsahuje nejvíc enzymů důležitých pro zdraví.
Klidně ji pěstujte za oknem
Jestli to chcete vyzkoušet, můžete si čerstvé osení někde natrhat a vylisovat na mlýnku na mák.
Ale pozor, tenhle postup má zádrhel: ne všechna pšenice je na tohle ideální, protože ta, co se pěstuje ve velkém na polích, je výrazně ošetřená proti škůdcům a nemocem. Lepší bude si koupit pšeničná zrna v některé prodejně zdravé výživy. Osení se pak používá po devíti až patnácti dnech po zasetí.
Mlýnek na mák použít můžete, ale kdybyste náhodou zelenému pití propadli, asi si nakonec pořídíte silnější odšťavňovač, třeba i na elektriku, protože starý mlýnek šťávy vymáčkne relativně málo.
Můžete si koupit přímo kompletní pěstovací sadu, balení obsahuje semínka v biokvalitě, substrát, nádobu k pěstování i návod (www.witiwiti.cz). Nevýhoda je, že pšenici můžete sklidit jenom jednou, pak už ji budete pěstovat jenom pro ozdobu.
Doma si ji klidně namelte.
Mražená, nebo sušená
Jaká je doporučená denní dávka? Asi tři malé panáky. Tahle šťáva se dá i kombinovat s jinými čerstvými džusy, podle vlastní chuti.
Může se vám taky stát, že „trávu“ potkáte na některém ozdravném pobytu, je třeba součástí stravovacího plánu při některých jógových detoxikačních víkendech ve welness hotelích.
K dostání je pšeničná šťáva i mražená (www.vitalgrass.com). U té je důležité, aby ji výrobce zmrazil hodně rychle, než začne chemicky reagovat s kyslíkem. Používá se teplota minus 80 stupňů, vy to ale doma můžete mít normálně v mrazáku a pak přidat vodu. Anebo si koupit šťávu v prášku v kapslích. Ale ti, kdo jí propadli, tvrdí, že není nad čerstvou.