Daniela Písařovicová: Svoji výšku neberu jako handicap

Zábava 2. srpna 2013

Před dvěma lety dostala cenu TýTý pro objev roku. Ještě před čtvrt rokem byla „jen“ jednou z postav zpravodajské Čtyřiadvacítky. Během několika dní povýšila, stala se moderátorkou hlavní zpravodajské relace ČT. Ale strašně nerada se na sebe kouká...

Poprvé jste se v médiích objevila, když jste soutěžila v Miss. Kolik vám bylo?

Sedmnáct a přihlásil mě táta.

Prý jste obrečela, že jste se nedostala do finále.

No jasně. Musíte brát v potaz můj tehdejší věk. V sedmnácti letech jsem měla jiná přání a cíle než dneska. S odstupem času mi to připadá až směšné, že jsem plakala.

Ale mohla to být dobrá zkušenost.

To určitě byla. Soutěž samotná trvá dlouho – od castingů k finále skoro tři čtvrtě roku. Absolvujete spoustu neveřejných kol, regionálních veřejných soutěží, krůček po krůčku se přibližujete k tomu, že byste se možná mohl dostat i do finále. Já jsem sice nikdy nepostupovala z první, druhé nebo třetí pozice, vždycky jsem se „jen“ dostala dál. Takže jsem věděla, že i kdybych bojovala ve finále, nemám vůbec žádnou šanci. Ale když z dvanácti holek vyřadí v semifinále tři a vy jste mezi nimi, tak vám to prostě přijde líto. Proto jsem to obrečela. Mrzelo mě, že jsem to nedotáhla až do finále.

Máte to tak se vším?

Myslím si, že teď už se učím, že jsem přece jenom trošku otrlejší. Ale hodně věcí jsem v životě opravdu obrečela. Jsem prostě taková citlivka. Ať už se to týká nepříjemných věcí v osobním životě, nebo když se mi něco nepovede v práci. Některé záležitosti ve mně vyvolávají lítost a já je řeším tímto ženským způsobem.

Slzíte u romantických filmů?

Teď už jsem hrozně dlouho žádný neviděla, takže to nedokážu říct. Ale u filmů, které jsou třeba natočené podle skutečné události a popisují nějaký drsný osud, tak u těch si klidně popláču.

To musíte mít na krajíčku každou chvíli, když moderujete Události. Tam taky nebývají jednoduché příběhy.

To je něco jiného, to je práce. Ale jednou jsem moderovala charitativní akci, na kterou přijely děti z Jedličkova ústavu v Praze, a neudržela jsem se. Chvíli jsem se s nimi bavila a pak jsem musela jít pryč, protože jsem měla slzy v očích a nechtěla jsem, aby to ty děti viděly. Ony na to nejsou zvědavé, nepotřebují od někoho soucit, chtějí, aby se s nimi zacházelo jako s normálním zdravým člověkem. Ale já to tehdy prostě vůbec nezvládla.

Daniela Písařovicová 3

Kdysi o titul Miss usilovala, dnes soutěže krásy moderuje.

foto:
Daniela Písařovicová 6

Daniela měří 182 cm a podpatky prý moc nenosí.

foto:

Dneska vysíláte. Jak vypadá váš pracovní den?

Vstávala jsem v osm hodin ráno, ale do práce jsem přišla až teď, tedy v půl jedné. Ve dvě máme poradu. Já na ni ale dnes nemusím, protože jsem tzv. moderátor číslo 2, který neprovází celou relací, ale zaměřuje se na naše vlastní téma. Místo porady pojedu natočit upoutávku na toto téma. Až se vrátím, budu se připravovat na samotné vysílání. To zahrnuje přípravu rozhovoru (pokud tam nějaký bude), upravit si texty, které uvozují jednotlivé reportáže, a taky si musím připravit plazmu – což je ta tabule, na které jsou doplňující informace k reportážím a k tomu tématu.

Slyšel jsem, že plazma dokáže pořádně zamotat hlavu.

Já toho zatím ve studiu Událostí zase až tolik neodvysílala, možná proto s ní mám jen dobré zkušenosti. Ale pamatuju si, když jsme ve Studiu 6 prezentovali tisk, kolikrát se stalo, že se „neotevřely“ zrovna ty noviny, které jste potřeboval. Ale tyhle „průšvihy“ mají diváci docela rádi a moderátor si může dovolit situaci malinko odlehčit a udělat si z toho legraci.

Když jste uváděla Interview, připadala jste mi občas docela ostrá. Otázky si píšete sama, nebo na to máte tým?

Píšu si je sama, ale pořad má samozřejmě editora, se kterým otázky konzultuju. Mimochodem ze začátku mi lidi říkali, že jsem moc mírná. A že když už začínám být hodně drsná, poznají to tak, že zvednu bradu. Změna nastala až časem a zkušenostmi. Myslím si, že by se moderátor měl ohradit, když si to situace žádá nebo když respondent záměrně neposlouchá, odpovídá na něco jiného nebo neříká pravdu.

Daniela Písařovicová 5

Zrcadlo popularity TýTý získala v kategorii Objev roku.

foto:
Daniela Písařovicová 2

Roli tety na hraní, sport a mazlení si užívá, jak to jen jde. K radosti synovce Jakuba.

foto:

A fakt zvedáte bradu?

Nevím, jestli jsem to dělala. Neměla jsem nikdy moc ve zvyku se na to zpětně koukat. Ani dnes to příliš často nedělám. Spíš se sebetrýznitelsky dívám v momentě, když se mi něco nepovede. Mám z toho špatný pocit, přemýšlím nad tím, proč jsem nezareagovala jinak, tak se na sebe podívám, protože chci vědět, jak to vypadalo navenek, a chci se z toho momentu poučit. Ale že bych na sebe koukala a říkala si: „Ty jsi ale dobrá“ nebo „Tos udělala bezvadně,“ tak to opravdu ne. Tedy na Události jsem se podívala, protože mám tendenci se hrbit a při jejich moderování hodně stojíte. Chci vidět, jak vypadám, na co si mám dávat pozor, aby ten kompletní obraz nebyl pro diváka nějak rušivý. A taky jsem chtěla vědět, jak jsem se tvářila, protože občas nemáte kontrolu nad svým vlastním obličejem.

Vystudovala jste vysokou školu ekonomickou. Jak se vám dělá rozhovor třeba s exministrem financí Miroslavem Kalouskem, který není vzděláním ekonom? Snažíte se chytit ho při nějaké chybě?

V rámci ekonomky je jen několik kurzů mikroekonomie a makroekonomie. První tři roky – na bakaláři – jsem dělala zahraniční obchod, potom jsem přešla v rámci hlavní specializace na mezinárodní politiku a diplomacii. Mám základy a znalosti ekonomie, vím, o čem je řeč, když se mluví o hospodářském růstu. Ale člověk, který je na ministerstvu financí, notabene ho vede, má samozřejmě lepší znalosti než já. Nemyslím si, že bych věděla o dané problematice víc než on sám.

Takže jste si líp pokecala o diplomacii s Karlem Schwarzenbergem?

Na ekonomce neabsolvujete zrovna moc kurzů diplomacie. Ono se to sice honosně jmenuje, ale hlavně tam studujete dějiny 20. století, což mě mimochodem moc bavilo. Ale abych mohla dělat diplomacii, musela bych mít ještě speciální vzdělání. A já jsem o diplomatické kariéře nikdy nepřemýšlela, takže jsem se o to ani nijak nezajímala.

Jak vám oznámili, že jdete do Událostí?

Na osobní schůzce.

Takže kafíčko a dortíček v ředitelské kanceláři?

Ne, sešli jsme se s panem ředitelem mimo budovu v příjemné restauraci. Dali jsme si dobré jídlo a on mi oznámil nabídku.

Tušila jste to? Nebála jste se spíš toho, co vám chce říct?

Nejela jsem tam s obavami. Spíš jsem si říkala, že ten rozhovor bude souviset se změnami, které se plánují od září. Takže jsem byla opravdu v šoku.

Co se v takovém šoku dělá?

V prvním momentě jsem se naivně zeptala: „Já?“ Což, když v té restauraci už nikdo jiný nebyl, znělo trošku divně. Ale to jsou ty první, bezprostřední reakce. Pak jsem si řekla: Uklidni se, mohla bys taky reagovat adekvátně svému věku. A vzápětí jsme se začali bavit o ryze praktických záležitostech, jako například kdy budu mít první vysílání, jak se budu připravovat atd.

Daniela Písařovicová 4

„Když mi nabídli, abych moderovala Události, byla jsem úplně v šoku. Jen jsem se zeptala: Já?“

foto:

Kolik jste měla na přípravu času?

Asi pět dní. Moderátoři, kteří vzešli vloni z konkurzu a začali dělat nové Události z nového studia, trénovali měsíc, ale to bylo z důvodu, že si všichni museli na takovou formu práce zvyknout. Nejen oni sami, ale i režiséři, kameramani, střihači. V současné době už je tým sehraný, jen já jsem do něj vstoupila nově. Mně naprosto vyhovovalo, že to šlo takhle rychle. Čeho bych dosáhla, kdybych trénovala měsíc? Akorát bych se zbytečně nervovala... Po boku ostatních moderátorů jsem si prošla, co se všechno musí dělat, co vlastně je náplní mé práce. Zjistila jsem si potřebné technikálie – kde mám v kolik být, kdy jsou jaké porady. A pak jsem si šla vysílání dvakrát zkusit nanečisto do studia.

Vlasta 32/2013 2

Zajímá vás, na co se Daniela dívá v televizi a proč by nemohla bydlet mimo Prahu? Přečtěte si v nové Vlastě 32/2013.