Žízniví Češi se znovu zbláznili do malinovky! Před dvaceti lety ji odeslaly do výslužby nové značkové limonády. Teď ovšem prožívá dokonalý comeback.
V hospodách, ve stáncích u rybníků a na koupalištích i podél cyklostezek – tady všude teče proudem. Ze sodovkárny Kolín putuje denně na 1500 sudů stáčených sycených limonád do celé republiky.
A přidávají se další a další výrobci. Začalo to už loni a letošní vedra vyhnala prodej téměř do nebes.
Čas malin zralých
Značky, které jsme znali jako děti, teď znovu dobývají svět. A proč zrovna malinovka? Protože chutná po bezstarostném dětství a mládí.
Spolu s bublinkami tečou spoustě lidí do poháru i vzpomínky na dobu, kdy byl jejich život plný her a dobrodružství a kdy byla točená limonáda k dostání v každé hospodě. Stáčená a bublinkami řádně prosycená malinovka je symbolem nikdy nekončícího léta, pohody a zábavy.
A tohle kouzlo Češi po letech znovu objevili a naprosto mu propadli. Obliba točených limonád v Česku roste už několik posledních let. Spouštěčem staronového trendu s nádechem nostalgie byla jednoznačně Kofola.
Zatímco prodeje balených nealkoholických nápojů a piva v době ekonomické krize spíše klesají, výrobci točených limonád hlásí za poslední rok růst výroby až o desítky procent. Velikost trhu točených limonád v České republice se odhaduje na 28 milionů litrů, což představuje zhruba čtvrtinu prodaných nealkoholických nápojů.
Z čeho že se vlastně dělá
přírodní červené barvivo? Z větší
části z koncentrované bezinky
a červené řepy.
Věděli jste, že...
- Češi mají v různých koutech země různé zvyky. Zatímco v Praze zažívá točená limonáda renesanci až v posledních letech, na Moravě její popularita nikdy neklesla.
- Hodně se liší také chuť limonád, které jednotlivé kraje preferují: v Praze se pije prakticky jen malinovka, tvoří asi 70 %. V západních Čechách mají rádi citronádu, na Hradecku oranž a jižní Morava upřednostňuje kolové příchutě.
- Každý Čech vypije v průměru 109 litrů limonády za rok.
- Denně se naplní asi 100 tisíc lahví.
- Všechny lahve jsou z Teplických skláren.
- Některé starší lahve byly v oběhu i 30 let.
Zpátky do budoucnosti
Za retroboomem malinovky stojí nejen pouhá nostalgie, nýbrž i cena. Točené limonády jsou levnější než lahvové nadnárodní značky (alespoň většinou). Ti, kteří měli ještě přede dvěma lety potřebu hrát si na image a pít zahraniční drinky, už nemají peníze. Rodinné rozpočty jsou napnuté, lidé ale i tak chtějí dobře jíst a pít; ovšem za dobrou cenu.
Největšímu tuzemskému výrobci malinovky už vyrostla konkurence. Přidaly se pivovary, které malinovku z Kolína nejprve odebíraly, a letos ji už dělají samy.
A bohužel se taky přidali šejdíři. Sjíždějí se do velkoobchodů a v akcích skupují tu nejlevnější malinovku v PET lahvích a výprodejové malinové sirupy. Pak je přes trychtýř přelévají do sudů, ředí a doslazují umělými sladidly.
Její bublinky lechtaly na patře nás, naše rodiče i dědy a babičky. Když ji člověk pije, jako by se vrátil v čase – znovu řádí s kamarády na hřišti, letním táboře či na vodácké výpravě. A právě v tom je tajemství malinovky!
A co na to naše celebrity? Dávají si malinovku, nebo nad ní ohrnují nos? Přečtěte si v nové Vlastě 36/2013!