Sladkosti mají kouzelnou moc udělat nám dobře. Uklidňují nervy, mírní splín, navozují pocit radosti a spokojenosti (tedy alespoň do chvíle, než si stoupneme na váhu – proto na ni raději moc často nelezte). A jsou také odměnou, už od dětských let, když se nám něco povede. Není třeba dodávat, že čokoláda a další sladké dobroty jsou silně návykové, a jelikož nás provázejí odmalička, je hrozně obtížné se jich vzdát. Podle britského průzkumu je zhruba 25 procent lidí ochotno do smrti abstinovat, než aby se vzdali milovaného zákusku. Až 13 procent by pro změnu za oblíbenou čokoládu vyměnilo mobil. A pokud se jedná o sex – 16 procent žen káplo božskou a přiznalo, že je jim tabulka čokolády přednější než milování.
O čokoládě se říká, že je to sladká droga a skvělé antidepresivum. Obsahuje totiž látky, které potlačují stres a úzkost, a naopak navozují příjemné pocity. Kakao má posilující a antidepresivní účinky a snižuje tvorbu látek vyvolávajících stres. Kvalitní (hořká) čokoláda navíc obsahuje hořčík a „béčka“, která klidní pocuchané nervy, a antioxidanty a vitamin E, pracující pro krásnou a jemnou pokožku. Tím však výčet pozitiv nekončí. Američtí badatelé zkoumali vliv kakaa na redukci krevních sraženin a jejich závěr milovníky čokolády potěší: denní konzumace zhruba jedné řady kvalitní čokolády funguje podobně jako podávání nízkých dávek acylpyrinu, což snižuje riziko infarktu a dalších srdečně-cévních onemocnění. Takže, až bude příště někdo nad vaší láskou k čokoládě opět jen nevěřícně kroutit hlavou, jednoduše mu řekněte, že se staráte o zdraví svého srdce a o hezkou pleť.
Sladké milují všichni, ženy na čokoládě a zákuscích přece jen ujíždějí více než muži. Chlap. když má den blbec nebo přijde z práce domů celý utahaný, raději sáhne po vychlazeném pivu, než aby si otevřel bonboniéru. U nás žen to je jiná – my se raději zakousneme do sladké pochoutky. Alespoň já to tak mám – když se mi něco podaří a někdo mě za něco pochválí, nebo naopak – všechno, na co sáhnu, skončí katastrofou či se s někým pohádám, první pomocí je mi čokoláda. Ne ta hořká, kvalitní, s vysokým obsahem kakaa, ale klasická mléčná nebo bílá – pro tu mám největší slabost. A když není po ruce čokoláda, hledám útěchu ve vaničce se zmrzlinou – nejlépe smetanové, čokoládové nebo klasické vanilkové.
Proč po sladkém vlastně tolik toužíme? Proč, když je nám ouvej, sáhneme raději po čokoládě než po jiné laskomině? Odpověď na tuto otázku je prostá. „Žádná potravina, která by měla srovnatelné účinky zatím neexistuje. Čokoláda totiž dokáže vyvolat takzvaný hedonistický pocit maximální odměny, podobně jako některé drogy,“ tvrdí nutriční specialista Pavel Suchánek. To zároveň vysvětluje, proč občas nejsme schopné chuť po čokoládě držet na uzdě. Nutkání odlomit si ze svojí oblíbené tabulky ještě jednu řadu, nebo alespoň kostičku, prostě nedokážeme ovládat. Je to zkrátka nad naše síly.
Toho, že nám sladké dělá dobře, využívají i naše drahé polovičky. Zejména tehdy, když si nás chtějí udobřit, třeba po hádce, nebo, když se s kamarády zdrží u pivka v hospodě a domů se trochu upravení vrátí místo v devět v jedenáct. Britský výzkum uvádí, že čokoládu jako prostředek k udobření nebo ke svádění volí až 11 procent chlapů. Důvod je nasnadě. Kromě věcí, které už byly řečeny, mluví pro čokoládu další: snadná dostupnost a cena. Bonboniéru ve tvaru srdce, tabulku kvalitní švýcarské čokolády nebo vynikající marcipánové, čokoládové nebo kokosové koule sežene chlap v každé večerce i u každé benzínky, které mají otevřeno dlouho do noci nebo i nonstop, na rozdíl od parfumerií či květinářství. A uznejte samy, milé dámy: Je možné, zlobit se na muže, který sice přitančí domů až po večerce, ale zato s naší oblíbenou pochoutkou? Chvíli možná ano, ale sotva nám strčí do úst jeden bonbon s lahodnou náplní, pookřejeme jako květiny ve vodě.