Každá v sobě máme kus čarodějky

Zábava 30. ledna 2017

Že vy v sobě tedy žádnou čarodějnou podstatu nemáte? Marcela Košanová vás vyvede z omylu. A můžete jí věřit, čarodějkou byla její matka i babička.

Čarodějky jdou životem jistým krokem: „Označení „čarodějka“ dnes zní pejorativně a přinejmenším archaicky. Můžeme tomu tedy říkat třeba žena původního typu. Problém je, že dnes je moderní něco jako vratký transvestitismus, což je ostrý čarodějnický protipól. Většina žen jsou dnes nedotažené „transky“. Ženy převlečené za kreatury podle módního diktátu homosexuálů s chováním drsných mužů. Takový paskvil. Čarodějky jsou vedle tohoto obrazu směšné, zpozdilé a zoufale nemoderní blbky.“

Čarodějky křísí ženskou podstatu: „Řekněme, že ženská emancipace je takový nepovedený omyl. Zkusily jsme si to a teď zbývá jen pořádná revoluce. Udělat s velkou pompou (nebo prostě jen tiše) krok zpět. Jeden. Ne pět. Znamená to opět vzkřísit naše ženství, a tím mimochodem obnovit i ztracenou mužnost v našich protějšcích. A když říkám krok a ne pět, znamená to zároveň si dovolit projevit jakoukoliv naši schopnost, včetně toho být prezidentkou - ale z podstaty ženskosti. Ženy totiž nejsou hloupější než muži. Jsou jen jiné. A popírat to, znamená blbnout minimálně sebe a další generaci.“

Čarodějky respektují přírodní cykly: „Čarodějnictví je víra v život a respekt k životním cyklům. To je celé tajemství. V našich končinách je základ ve vikingské tradici. To, že pocházíme z Keltů, je pravda, ale poloviční. Kelty z našeho území vytlačili Germáni a Vikingové a do toho se integrovali Slované. Odpovídá nám bohyně Freya. Jinak čarodějky se drží toho, čeho všechna oficiální náboženství: kola roku. Cyklů země. Nic víc a nic míň. V léčení místních bylin a v psychologii místních tradic a zvyklostí. Zase žádné tajemství.“

Čarodějky vědí, kde hledat lidské štěstí: „Kontinuální univerzální štěstí, jako stav, neexistuje. Je tedy důležité přijít na to, co je právě to naše štěstí. Pro někoho je štěstí dům a velká rodina, pro jiného zážitky, procestovat celý svět, pro dalšího úspěšná kariéra. Problém je v tom, odhalit, co nás opravdu učiní šťastnými. Druhý krok pak je vydat se tím směrem a nenechat se rozptylovat bočními cestami, jako jsou představy ostatních lidí o nás, módní diktát, vhodnost, či nevhodnost naší touhy. A celá podstata pak tkví v tom, že si uvědomíme a přijmeme odpovědnost za naše kroky. Což je něco, co málokdo z nás vezme bez reptání. A ještě jedno tajemství odpovědná čarodějka odhalí: že žádný člověk nemá a nemůže mít všechno, co chce. Ani anglická královna.“

Čarodějky znají tajemství života: „Ono totiž nejvyšší umění je přijímat to, co přichází, a brát věci tak, jak jsou. Čarovat znamená vyslovovat slova, za která jsme zodpovědní. Dělat to, o čem jsme přesvědčeni. A to, i kdybychom se stokrát mýlili. Poctivě vnímat každý den a každý okamžik. O dobrém průběhu dne nejvíc vypovídají slova Dalajlámy: „Žít musíme tady a teď. Co bylo, se změnit nedá, a to, co bude, vytváříme teď. To, co změnit nejde, nad tím nemá smysl plakat a proč oplakávat to, co změnit jde?“

Čarodějky vědí, na co vsadit: „Funguje selský rozum a dovednosti a moudrost žen, které tu byly před námi. Například česká kuchyně je neskutečně afrodiziakální. Taková typická svíčková: petržel, celer, mrkev, to celé zjemnělé smetanou… Vůně vanilky, prostřený stůl, teplá postel, usměvavá žena… To všechno vábí muže, který chrání a je gentleman. A úplně nejvíc platí, že nikdo nikoho na světě nevlastní, a opravdu fungují jen věci, které chceme v dobrém. Zlé čarování se obrátí a dříve nebo později nám srazí vaz. Taky staletími prověřená jistota.“

Marcela Košanová

Marcela Košanová

foto:

Žena z rodu čarodějnic

  • Marcela Košanová se narodila roku 1952 v Chomutově. Pracovala jako ošetřovatelka v nemocnici, pěstounka v jeslích, barmanka a jako vedoucí kuchyně v domově důchodců. Profese ji tedy provedly každým obdobím lidského života – od nejútlejšího dětství až ke stáří – což ji naučilo lépe chápat koloběh světa.

  • Čarování se naplno věnuje od svých čtyřiceti let, dokonce vlastní první český živnostenský list na „výklad z karet a čtení z ruky“. Původně si přála, aby v kolonce předmět podnikání stálo „čarodějnictví“, ale to bohužel neprošlo.

  • Je šťastně vdaná, má tři dcery, jednoho syna a čtyři vnoučata. V roce 2002 jí vyšla první kniha Čarodějnický slabikář, o dva roky později dětská kniha o islandských pověstech a bozích Kateřina v zemi Ásů a Malá čarodějka s vykládacími kartami pro děti. Příběhy žen okolo padesáti let zaznamenala v knize Magická padesátka. A jak správně čarovat v průběhu roku, se dozvíte z jejího Čarodějnického kalendáře.

  • Koncem dubna vydává svoji šestou knihu Kuchařka pro čarodějky aneb Jak vyčarovat domácí štěstí. Základem takového vaření je znalost síly rostlin a jejich kombinací a samozřejmě spousta receptů.