Diana Kobzanová: S pitomcem nikdy nechodím

Zábava 29. července 2014

Když Diana Kobzanová (32) nedávno vypustila informaci, že si chce vzít na delší dobu dovolenou, vyvolala tím vlnu spekulací. Bude se vdávat a stane se hokejistickou manželkou? Čeká dítě? Nakonec zůstalo „jen“ u dlouhé dovolené v zámoří.

S trochou poťouchlosti v srdci připouštím, že mi dělá radost dívat se, jak si sedá moderátorka Diana Kobzanová. Když řeší, jak složit své nekonečně dlouhé nohy.

Pokaždé když vás vidím, se nemůžu ubránit dojmu, že prvních deset minut nevíte, co s nohama.

Je to správný pocit. Protože mám 185 cm a opravdu dlouhé nohy, kamkoliv si sednu, mám vždycky velký problém, kam s nimi. Pod stolem řeším, abych nikoho nekopala nebo abych si neublížila a nenakopla nohu od stolu. Tady jsem si je momentálně srolovala pod sebe. A takhle to mám celý život.

Jak často si berete podpatky?

Když jdu někam na hezkou večeři nebo když moderuju v šatech. V soukromí většinou ne. Přes den jsem věčně v poloklusu, a navíc se mi v podpatcích špatně řídí. A taky občas zapomenu, že jsem takhle vysoká a někde se uhodím. Pak jsem hrozně vzteklá, když si svou hloupostí ublížím.

kobzanová

Bulteriérce Mie občas říká Miluna.

foto:
kobzanová

Přítel Michael Frolík ještě v dresu Chicaga Black Hawks. Teď už hraje ve Winnipegu.

foto:

Kdybychom se potkali těsně po vašem zvolení Miss ČR 2001, jak byste dokončila větu: „Diana Kobzanová je:“

Mladá, cílevědomá, upřímná. A to je asi všechno. A není hloupá, byť si to spousta lidí myslí.

Ale taky jste byla problémová.

Pokud bychom to brali tímto způsobem, pak ano. Ale když pominu „svlíkací“ fotky, které jsou stokrát obehrané, tak problémová jsem a budu vždycky, protože nemám potíž říct lidem, co si myslím. A často, i když se snažím být diplomat, je cítit, že to, co říkám, jaksi nekoresponduje s tím, jak se tvářím. Takže i přesto, že se velmi snažím být zdvořilá a mluvím tak, aby byli všichni spokojeni, tak k tomu úplně nejde můj ksicht. A jelikož se obávám, že mimika je věc, která se už nezmění, myslím, že budu problémová pořád.

Co jste v té době čekala od mužů?

Vůbec nic. Mým snem vždycky bylo, abych k životu žádného chlapa nepotřebovala. Ale myslím to v tom slova smyslu, že je žena schopná si platit své vlastní účty, má své bydlení, své auto. A to, jestli s někým bydlí, nebo nebydlí, nemá vliv na to, jak žije. To byl vždycky můj sen, za kterým jsem si šla. Od chlapů vlastně dodneška nic nečekám.

Necháváte se sbalit? Nebo když objevíte někoho zajímavého vyvinete sama iniciativu?

Když se nad tím zamyslím, tak nevím, jestli se tomu dá říct sbalit. Neplatí na mě roky „ověřené“ triky. Třeba když někdo přijde pozdě a žehlí to tím, že přinese kytku. Nebo udělá něco, co by opravdu neměl, a omluví to tím, že vám řekne, že vás miluje. Nemám ráda věci, které jsou stokrát použité. Myslím si, že prostě nefungují.

kobzanová

Titul Miss ČR 2001 jí ofi ciálně odebrali kvůli necudným fotografiím.

foto:

Takže mu tu kytku otřískáte o hlavu?

Vůbec ne, nejsem ten typ, který by někoho něčím třískal. Já si ji s takovým poloironickým úsměvem vezmu a myslím si svoje. A tyhle události si schovávám a ukládám si je. Můžou se mi v konkrétní diskusi na zásadní téma hodit.

Píšete si to do deníku?

Ne, nepotřebuju ho, tyhle věci si pamatuju. Jsem jako slon, mám deník v hlavě. Samozřejmě se nezabývám ptákovinami, ale to, co bych si měla pamatovat, si opravdu pamatuju.

Takže když dojde ke konfliktu, řeknete: „Pamatuješ tenkrát, jak...?“

Ne, ne, ne. Tohle chlapi nemají rádi a ženský tyhle věty rády používají. Já to vždycky namontuju do věty tak, aby to nevypadalo jako výčitka. Ale vzhledem k tomu, že nikdy nechodím s úplným pitomcem, tak ten chlap samozřejmě okamžitě ví, kam mířím a že to nezvládl. Neplácám slova bez rozmyslu, nemívám záchvat, při kterém bych ze sebe chrlila věci, které ve finále ani nedávají smysl. Než něco řeknu a než něco ve vztahu řeším, tak si nad tím třeba opravdu půl dne přemýšlím. Přesně si promyslím varianty, protože občas přijde i odpověď. Snažím se připravit i na to, abych uměla reagovat podle toho, jaká ta odpověď bude.

Použila jste taktiku sbalených kufrů?

Použila, ale není to taktika. Když někomu řeknu, ať se sebere a vypadne, tak počítám s tím, že to udělá, protože pochopil, že ho opravdu nechci vidět.

A když se mu nechce?

V té chvíli jsem nekompromisní a oznámím mu, že odcházím, a on má 48 hodin na to, aby vypadl a klíče mi nechal v bytě. A většinou mí partneři vědí, že to myslím vážně a že když zazní tahle věta, už není cesta zpátky. Třeba to po čtrnácti dnech ještě jednou zkusí, jestli jsem si to náhodou nerozmyslela. Ale já si tyhle věci nerozmýšlím.

Používáte někdy slzy?

Jako že bych něčeho chtěla docílit brekem? Nikdy. To nefunguje. Nebo možná jednou, podruhé už ne. Pokud někdo chce bulet před chlapem, myslím si, že by měl velmi zvažovat, kdy to použije, protože to je opravdu jednorázový náboj. Toho člověka stejně neobměkčíte. Maximálně docílíte toho, že si to teď na dvacet minut rozmyslí, ale za tři dny budete řešit to samé. Ale to už ten pláč nepomůže.

Vlasta 31/2014 2

Jak se Dianě žije s přítelem, hokejistou Michaelem Frolíkem, když jsou spolu ve Winnipegu? A z čí karty se potom platí nákupy? Přečtěte si celý rozhovor v nové Vlastě 31/2014!