Problémem však je, že se lidé v jeho spotřebě neomezují. Jakému tuku bychom měli dávat přednost, poradí ve videoseriálu Vím, co jím Petr Havlíček a Karolína Hlavatá.
Bez tuku to není ono!
Denně by měl být tuk zdrojem zhruba třetiny přijímané energie (asi 30 % z toho by měly tvořit tuky živočišné, zbylých 70 % potom tuky rostlinné). Přibližně 50-55 % naší energie by mělo pocházet ze sacharidů a 12-15 % z příjmu bílkovin. Také se doporučuje denně přijmout asi 30 gramů vlákniny.
Srovnejte si denní příjem
Pouze 1/3 denního příjmu tuků by měly tvořit nasycené mastné kyseliny, tedy zpravidla tuky živočišného původu. Naopak dvojnásobný podíl, tedy 2/3, by měly tvořit nenasycené mastné kyseliny.
Ty získáváme z rostlinných zdrojů a obsahuje je rybí tuk. Logo Vím, co jím hlídá v potravinách právě obsah nasycených mastných kyselin, které jsou jednou z hlavních příčin srdečně-cévních onemocnění. Potraviny nesoucí takové logo obsahují těchto kyselin přijatelné množství.
Vyhněte se nebezpečným tukům
Všechny tuky však na náš organismus nemají stejný vliv. Mezi ty nejškodlivější tuky řadíme umělé trans-tuky (tzv. TFA) neboli ztužené či částečně ztužené tuky ve smažených jídlech, trvanlivém pečivu, rádoby čokoládových cukrovinkách či v náplních oplatek. Nadměrná konzumace těchto nezdravých tuků je jednou z hlavních příčin kornatění cév, srdečních infarktů a mozkových mrtvic.
Posviťte si na prospěšné tuky
Naopak zdravé tuky mohou riziko infarktů a mozkových mrtvic snižovat. Jsou to omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které můžeme najít například v oříšcích, kvalitních margarínech, sezamovém semínku či avokádu. Z živočišných tuků jsou pro naše tělo vhodné tuky z mořských ryb – z tuňáka, lososa, sledě, makrely či sardinek. Maso by však mělo být čerstvé.