Tradiční čínská medicína: je větší rozdíl mezi dvěma šimpanzy než mezi dvěma lidskými bytostmi

Zdraví 15. června 2016

Homeopatie, byliny, celostní medicína. Alternativní způsoby léčení jsou v poslední době čím dál vyhledávanější. Začínáme chápat, že o bolestech a nemocech máme přemýšlet, ne je jen zahánět léky.

„Západní medicína je tady snad tři sta let, zatímco čínská minimálně dva tisíce. Byliny, které užívá, jsou prověřeny stovkami lidských generací, zatímco léky západní mFedicíny někdy jen generací jedinou,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Bendová, co vede pacienty do ordinací odborníků na východní medicínu.

Vystudovala jste fakultu všeobecného lékařství, proč jste od západní medicíny zběhla k té čínské?

Už během studií jsem měla kamarádku lékařku, která se zabývala akupunkturou. To bylo za minulého režimu, a díky ní jsem přišla do styku s východní medicínou. Pak jsem se začala více zajímat o výživu a kardiovaskulární choroby a udělala jsem si atestaci z interny. Na různých odděleních jsem pracovala dvanáct let, ale čínská medicína mě stále přitahovala a po revoluci byla možnost se jí více věnovat, což ale neznamená, že západní medicínu nerespektuji.

Před dvěma tisíci let byly popsány bylinné směsi, které se používají dodnes v prakticky nezměněném složení. Když si vezmete, že antibiotika tady nemáme ani sto let a už teď řešíme velké problémy s rezistencí, a tyto byliny fungují několik tisíc let a jsou stále účinné, tak mi to přijde zajímavé.

A co bylo impulzem nadobro k ní přejít?

Před dvěma tisíci let byly popsány bylinné směsi, které se používají dodnes v prakticky nezměněném složení. Když si vezmete, že antibiotika tady nemáme ani sto let a už teď řešíme velké problémy s rezistencí, a tyto byliny fungují několik tisíc let a jsou stále účinné, tak mi to přijde zajímavé a je to potvrzováno i obsahem účinných látek, o kterých již devět let přednáším na farmacii v Hradci Králové. Navíc tyto směsi 25 let ověřuji i na sobě. Prodělala jsem těžké poranění, takže byly bohaté možnosti uplatnění čínské medicíny sama na sobě. Třeba v Americe má každá větší nemocnice minimálně jedno oddělení, které se tradiční čínskou medicínou zabývá. Ale u nás nové věci přijímáme pomalu. Tady bylo čtyřicet let komunismu, ve kterém existovala jen „jedna správná cesta“ a lidé necítili zodpovědnost za své zdraví.

V nemocnici v Hradci Králové už vzniklo Česko-čínské centrum tradiční čínské medicíny. To vypadá, že na ministerstvu zdravotnictví někdo pochopil význam východní medicíny...

A kromě Hradce se už plánují další čtyři centra v nemocnicích, o kterých vím. Když jsem v roce 1990 začala s kurzy čínské medicíny, tak na mě všichni koukali jako na blázna. Ale dnes už se lidé nediví.

Když jste s čínskou medicínou začínala, kde jste čerpala potřebné informace?

V roce 1988 jsem se dostala v zahraničí čirou náhodou na přednášku Evropské univerzity tradiční čínské medicíny, která mě neuvěřitelně nadchla, navázala jsem s nimi kontakt a usilovně jsem tuto společnost lákala do Čech, jenže ta se obávala tehdejšího režimu u nás. Sem tedy přijeli až po revoluci a to jsme začali intenzivně spolupracovat a posléze i s čínskými univerzitami.

  • S čím musíte počítat
  1. Odhodlání: Člověk není stroj, a jestliže ho dlouhodobě přetěžujete, tak nemůžete jen vyměnit součástku. Ale musíte změnit stravování, pohyb, celý životní styl.
  2. Trpělivost: Čínská medicína vyžaduje mnohem větší spolupráci s lékařem či terapeutem než tradiční západní medicína. Ale devadesát procent pacientů to zvládne.
  3. Zdravý rozum: Nemyslete si, že je čínská medicína zázračná. Pokud trpíte cukrovkou, neexistuje, že byste vysadili léky. Zachovejte zdravý rozum a střízlivé uvažování. Pokud jste 20 let polykali prášky, nemůžete je vysadit ze dne na den. Ale časem možná ano.

Dá se čínská medicína naučit a praktikovat i bez toho, aniž byste věřila východním duchovním směrům?

V jedné z prvních knížek, které se zabývají medicínou založenou na faktu, bylo konstatováno, že první starověkou medicínou, která byla založena právě na faktech dostupných v té době, (příznaky, pulz, jazyk), byla právě tradiční čínská medicína. Vtip je v tom, že stovky generací lékařů v Číně vyspecifikovaly určité konstituční typy, které fungují na celé planetě, ať jste jakékoliv rasy nebo národnosti. Ono se říká, že je větší rozdíl mezi dvěma šimpanzy než mezi dvěma lidskými bytostmi. Čili náš genetický kód je stejný a naše nemoci a jejich symptomy se projevují také stejně. Vy ale musíte správně určit diagnózu. Nemůžete dělat čínskou medicínu kvalitně, když neznáte její diagnostiku a syndromologii. Taky je tato medicína založena na filozofii, ale ta filozofie je nosná. Ta v praxi funguje a je opřena o harmonii a rovnováhu. Co taky jiného dělá západní medicína, než že se snaží udržet rovnováhu? V tom jsou si obě velmi podobné.

Jenže právě zastánci západní medicíny říkají, že oni tu rovnováhu zajišťuji vysoce účinným způsobem léčby s trvalým výsledkem. Kdežto o čínské medicíně se vyjadřují jako o placebo efektu nebo jejich představitele přirovnávají k babkám kořenářkám.

V Číně se tradiční čínská medicína studuje v denním studiu čtyři až šest let. Ale geniální český lékař zvládne akupunkturu za týden... Měli jsme tady pět tisíc vyškolených lékařů za minulého režimu na kurzech akupunktury, které trvaly týden. Já jsem jedním z nich. I když dnes se lékařská akupunktura studuje i pár měsíců, stále je to málo oproti několika letům v denním studiu a samostatné odbornosti s atestací a léty praxe. Čínská medicína je rozsáhlá nauka, stovky bylin, směsí, bodů atd. A to se musíte učit stejně jako západní medicínu. Ale když se to někdo učí měsíc a pak zkouší, co a jak může fungovat, tak to samozřejmě nemůže být tak účinné, jako od člověka, který to studuje řadu let a vzdělává se celý život.

Lidé chápou, že když neustále obíhají kolečka vyšetření a není jim lépe, tak něco není v pořádku a obracejí se na přírodní metody, o kterých mají pocit, že jsou méně škodlivé a mohou jim pomoci.

V Číně se studuje dohromady západní i čínská medicína?

Přesně tak. První dva až tři roky je kladen důraz hlavně na západní medicínu, aby znali anatomii, fyziologii, zobrazovací metody. Protože ty se vám hodí i v té čínské. V Číně jsou dva druhy lékařských fakult, západní a tradiční čínská, ale na obou těch fakultách musí studenti složit zkoušky z několika předmětů z té druhé fakulty. U některých nemocí potřebujeme zpřesnit diagnózu například použitím ultrazvuku, proto je ideální tyto druhy medicíny propojovat, tak jak se to už dneska děje i jinde na světě.

Přitom u nás léčí čínskou medicínou lidé, kteří nejsou lékaři, mají jenom kurzy.

Tím, že náš stát tuto oblast vůbec nereguluje, tak máte pravdu, že se pak k tomuto oboru dostávají i lidé, kteří by správně neměli. Ale také z těchto důvodů jsme založili před čtyřmi lety Komoru tradiční čínské medicíny, která se to snaží regulovat a sjednat nápravu v tom smyslu, aby lidé, kteří nejsou vystudovaní, si nemohli napsat, že jsou terapeuty tradiční čínské medicíny. Ale není to jednoduché, protože žádnou právní sílu k zákazu činnosti bohužel naše komora nemá.

Chodí k vám i lidé doporučení od jiných lékařů? Třeba praktických?

Někteří kolegové mi pacienty posílají, ale stále většina lidí chodí sama. Lidé chápou, že když neustále obíhají kolečka vyšetření a není jim lépe, tak něco není v pořádku a obracejí se na přírodní metody, o kterých mají pocit, že jsou méně škodlivé a mohou jim pomoci.

A pozorujete nějaké trendy v tom, s jakými obtížemi k vám pacienti v posledních letech chodí?

Určitě alergie, nespavost, bolesti hlavy, zad a kloubů. Zažívací potíže a neurologické problémy jsou také časté. Hodně se potýkáme také s psychosomatickými problémy.

Když se k vám dostane pacient, vy ho pak znovu ještě necháte vyšetřit západními metodami, nebo už se zaměřujete jen na tradiční čínské techniky?

V dnešní době jsou lidé hodně přešetřováni už u svých lékařů. K nám se pak dostávají s velmi tlustou složkou všeho, co absolvovali. Navíc i studenty učíme, kdy je nutné tato vyšetření vyžadovat, abychom měli jistotu, že se nic neprošvihne.

Kombinujete ve své praxi léky tradiční medicíny s produkty té východní?

Samozřejmě, že přijde-li diabetik na inzulínu, tak nepřipadá v úvahu mu ho brát. Takže určitě jsou druhy onemocnění, kde to ani bez léků západní medicíny nejde. Musíte také vědět, co a jak lze kombinovat. Rozhodně nesmí terapeut čínské medicíny vysazovat léky předepsané lékařem. Naštěstí většinou, když postupujete u čínské medicíny tím správným způsobem, tak se může zdařit snížit dávkování nebo množství léků.

Lidé přepokládají, že existuje nějaká zázračná bylinka, která jim pomůže. Ale člověk není stroj, a jestliže ho dlouhodobě přetěžujete, tak nemůžete jen vyměnit součástku. Ale musíte změnit stravování, pohyb...

Existují výzkumy, které by porovnávaly účinnost obou metod?

Velmi intenzivně probíhají výzkumy v Číně, USA i v Anglii, Austrálii. A výsledky čínské medicíny prokazují úspěšnost léčby. Jenže i medicína je byznys, a bohužel je nutné si to uvědomit. Jen těžko si vyděláte peníze na bylince, která roste na louce, a nemůžete si ji patentovat. Stejně tak, když učíte, že mačkání a stimulace určitých bodů pomáhá od bolesti, tak na tom také nezbohatnete, neboť to je velmi pracné. Z čehož naprosto samozřejmě vyplývá, že lékaři se nebudou učit ty nejjednodušší a primární metody, aby se pacienti udrželi ve zdraví. Lékaři se učí až ty složitější formy a procesy uzdravování v případech, kdy pacient už do stadia pokročilé nemoci dospěl. Dneska spíše hasíme požáry toho, jak je populace zdevastovaná nedostatkem pohybu, nezdravým jídelníčkem, znečištěným ovzduším.

Myslíte si, že by onomu zviditelnění pomohlo, kdyby byla léčba formou čínské medicíny hrazena ze zdravotního pojištění, jako tomu je v jiných státech?

Vtip je v tom, že my jsme jedna z mála výjimek zemí v EU, kde pacient nevidí, kolik jeho léčba v konečném důsledku stojí peněz. Jinde si pacienti hradí alespoň několik procent z celkových nákladů na léčbu. U nás pacienti dostanou vrcholovou péči zdarma. Ale váží si toho? Vědí všichni opravdu, oč se jedná? Starají se o sebe tak, aby nevyčerpávali státní pokladnu? Já si myslím, že změna systému by určitě pomohla, ale na to teď evidentně nejsou peníze. Myslím, že je nutné posilovat hlavně prevenci. Bylo by dobré, kdyby si státní správa uvědomila, že gram prevence vydá za kilogram léčení. A na prevenci nemusí být všichni absolventi lékařských fakult. Jenže lidem se nechce začít hýbat a zdravě jíst. Očekávají rychlé výsledky, chtějí vidět okamžité účinky. U čínské medicíny si ale musí na zlepšení nějakou dobu počkat.

Stává se často, že to vaši pacienti po měsíci či dvou vzdají a vrátí se zpátky k pouhému polykání pilulek?

Samozřejmě, to se také děje. Lidé přepokládají, že existuje nějaká zázračná bylinka, která jim pomůže. Ale člověk není stroj, a jestliže ho dlouhodobě přetěžujete, tak nemůžete jen vyměnit součástku. Ale musíte změnit stravování, pohyb... Čínská medicína vyžaduje mnohem větší spolupráci než medicína západní. Ale zhruba takových devadesát procent mých pacientů ke mně přichází s tím, že na sobě chtějí opravdu pracovat, a proto neodpadávají.

Jak se o sebe staráte, abyste západní medicínu potřebovala co nejméně?

Denně se snažím cvičit. Vařím si všechno jídlo sama, nosím si ho do práce. Pravidelně spím a dodržuji prevenci.