Zubař u zpovědi

Zdraví 6. listopadu 2017

Stomatologa MUDr. Milana Prokopa jsme posadili do (jak jinak než zubařského) křesla, posvítili si na něj lampou a vyzvídali jsme.

Může se mi pod plombou vytvořit zubní kaz?

Bohužel s takzvanými sekundárními kazy se setkáváme často. Patří mezi „skryté kazy“, které většinou odhalí rentgenový snímek. Častěji se objevují u letitých výplní. Pokud se udělá pod nějakou novější, není to pro vašeho ošetřujícího zubního lékaře moc dobrá vizitka.

Kaz pod plombou se tvoří především u lidí s větší kazivostí chrupu. Může vzniknout i pod korunkou s nedostatečným krčkovým uzávěrem. Nejlepší prevencí je pečlivá ústní hygiena a samozřejmě návštěvy stomatologa jednou za půl roku, a to i tehdy, když vás nic nebolí.

Dědí se paradontóza?

U řady onemocnění lékař předpoví jejich výskyt u další generace. U většiny zatím ale nevíme, což je právě případ paradontózy. Nejspíš se dědí podmínky pro její vznik, například chybné postavení zubů, odchylky v postavení čelistí, charakteristické mezery...

Jenže to vše můžeme zdědit a stejně paradontózu mít nemusíme! Záleží totiž ve velké míře na naší péči o chrup. A tato péče, nebo někdy naopak lajdáctví, se taky může zdědit. Dítě se řídí příkladem rodičů, který ovšem nemusí být hodný následování, a tady začínají problémy.

Varovnými příznaky jsou zarudnutí dásní, povlaky a snadná krvácivost. Navštivte zubaře nebo zubní hygienistku a naučte se se svým chrupem správně zacházet. Samozřejmě mohou zapůsobit geny, ale v každém případě jejich působení značně omezíte a hrozbu zubních protéz odsunete i o desítky let.

Je píštěl u zubu nebezpečná?

Píštěl je většinou malý otvůrek někde na těle, občas z něj cosi vytéká a nebolí, spíše obtěžuje. Občas se může skoro vytratit a po čase se zase objeví. Konkrétně v ústní dutině to probíhá tak, že je zub trochu citlivý na tlak, objeví se nad ním zduření a posléze bulka, která po čase praskne a z otvoru vyteče trocha tekutiny. Bolesti většinou nejsou velké.

Příčinou je zánět okolo zubního kořene (jde o známý váček neboli granulom). Trvá delší dobu, navenek může být i bez příznaků, ale uvnitř se hromadí tekutina, která si hledá cestu ven a vytvoří drobný kanálek na povrch sliznice. Tak vznikne píštěl. Tekutina odchází kanálkem, takže bolesti už vůbec nejsou a zdánlivě není důvod k nějakému léčení.

Potíž je ale v chronickém zánětu. Je to zdroj infekce pro celé tělo a při poklesu obranyschopnosti organismu se může aktivovat a ohrozit zdraví. Čili léčba je nutná! Musí se najít příčinný zub, ten přeléčit, zaplnit a rentgenem kontrolovat hojení. Při úspěšné léčbě píštěl definitivně zmizí.

Ovšem ne vždy se zadaří. Zubní kanálky v kořenech bývají zahnuté, neprůchodné a nejdou dobře ošetřit. Pak musíme zvážit celkový zdravotní stav. Je-li pacient ohrožen, je lepší přistoupit k radikálnímu řešení a zuby s píštělemi odstranit.

U předních zubů lze při trvání váčků a píštělů přistoupit k resekci. Při tomto chirurgickém zásahu se váček vyškrabe, zub zahladí a nechá zhojit. To se provádí u zubů cenných a dostatečně pevných, aby martyrium, kterým si pacient projde, bylo vyváženo úspěšným zachováním zubu.

Pozná se kaz bez ultrazvuku?

Z praxe znám „dojem“, tedy že ještě kaz nevidím, ale už se mi na zubu něco nezdá. To se hlásí letitá zkušenost. Velice proto doporučuji prohlídku dvakrát ročně, ostatně ji hradí pojišťovny a neplatíte ani poplatek třicet korun.

Jinak ultrazvuk kaz neodhalí, pomůže až rentgenový snímek nebo prosvícení speciální lampou. Někdy se kaz potvrdí, jindy ne.

Kazí se zuby v pubertě víc?

Ano, v pubertě obecně zjišťujeme více kazů. Ale věk na to má vliv spíš nepřímo. Prořezalo se mnoho stálých zubů, a tím má kaz větší pole působnosti. Děti v rámci „klackovatění“ zanedbávají i zubní hygienu. Přidává se holdování sladkým nápojům, aniž by si po jejich požití vyčistily zuby.

Jaké mám zvolit plomby? Stačí klasické šedé, nebo bílé? Které déle vydrží?

Na přední zuby rozhodně bílé, svícené. Hradí je pojišťovna. Do zadních zubů se rozhodujeme takto: je-li kaz malý a není u dásně, je možná bílá plomba. (Ovšem od špičáků dozadu je i u dětí placená!)

Když je kaz větší a sahá těsně k dásni nebo i pod její úroveň, doporučoval bych plombu amalgámovou. Ale je ještě nutno rozhodnout, jaký se použije amalgám. Ten hrazený pojišťovnou sice leccos vydrží, ale placené amalgámy jsou přece jen lepší.

Jsou mezi implantáty rozdíly?

Původně se vyráběly kovové implantáty (titan a slitiny), nyní se objevují keramické (zirkonové). Klasický tvar je válcovitý až mírně kónický, ale existují i ploché implantáty, tzv. čepelkové. Méně se používají implantáty individuálně dělané podle otisku a zasazené pod okostici.

Implantáty se „zasadí“ do kosti, nechají se zhojit a potom se na vyčnívající části nasadí můstek nebo i snímací celková náhrada.

Posledním hitem jsou miniimplantáty. Mají jisté výhody - použití u kostí s tenčí kompaktní vrstvou, snazší vsazení a nižší cena. S jejich hodnocením bych ale počkal na více zkušeností.

Statistiky říkají, že 93 procent implantátů vydrží deset let. Problémy s implantáty jsou stejné jako u každého chirurgického zákroku - možný zánět a poškození okolí. Někdy se u pacientů po letech objeví cukrovka a zhorší imunita. Ale pozor: zásadní je péče! Představa, že mám „navrtané“ zuby a nemusím si jich všimnout, je naprosto mylná.

Ceny jsou rozdílné u výrobců a tedy i u lékařů. Obecně lze mluvit o rozmezí 6 až 9 tisíc korun u tuzemských výrobků a 15 až 20 tisíc u výrobků zahraničních. Někdy to bývá víc.

Jak mám pečovat o protézu?

Důležité je při opakovaných návštěvách zubního lékaře upravit zubní protézu tak, aby dobře seděla. Příznivější anatomické podmínky i lepší kostní podklad bývají u horní čelisti, dolní protéza je často volnější a drží hůř. Pro tyto případy nabízí dentální trh řadu pomůcek ke zlepšení přilnavosti náhrad.

A aby protéza vypadala stále jako nová, doporučuji ji na noc vložit do lázně s čisticí tabletou, která odstraní všechny nečistoty i bakteriální povlak. Tablety na zubní protézy koupíte v lékárnách.

Proč se někteří lidé tak strašně bojí zubaře a co s tím?

Mít chuť k návštěvě zubaře není samozřejmé, ale většina lidí si povzdechne a jde, protože se prostě nedá nic dělat. Jsou ale zásadní „nechodiči“, kteří mají spoustu výmluv, a jejich chrup chátrá.

Podle mě jde o to získat motivaci. Prostě mít důvod všechny potřebné zákroky podstoupit. Mít vidinu nějakého cíle, úspěchu. Abyste se líbili, měli větší šance v zaměstnání, lépe se najedli... - cokoliv. A pro ten cíl se přemoci a léčbu podstoupit.

Při návštěvě lékaře se zprvu nezávazně dohodnete na postupu léčby, dozvíte se, co se bude dělat, jaké jsou možnosti umrtvení, i co to bude stát. A pak se můžete teprve rozhodnout.