Pokud se stanete vyznavači raw food, znamená to, že v podstatě začnete holdovat stravě v její nejpůvodnější podobě, tedy živé nebo syrové. Jinými slovy jídlo přestanete tepelně upravovat.
Taková strava zahrnuje především ovoce, zeleninu, semínka a oříšky. Někdo pije i nepasterované mléko či nepohrdne tatarákem, ovšem kořeny raw food jsou striktně veganské, tj. stravování bez živočišných složek.
Maximálně šetrná úprava
Raw food potraviny jsou dělané za studena, respektive za nízkých teplot do 42 ˚C. Nezahřívají se vysokou teplotou, nepečou, nevaří, nepraží ani nepasterizují. Díky tomu si zachovávají maximum nutričních hodnot, stejně jako svou přirozenou podstatu. Při teplotách do 42 ˚C nedochází k modifikaci výživných látek, takže jsou maximálně vstřebatelné a využitelné pro lidský organismus.
Teplotní limit, který vyřadí kuchyň z provozu v podobě, v jaké ji známe, však neznamená, že koncept raw food je nudný. Mezi populární způsoby úpravy patří sušení, klíčení nebo třeba mixování, na speciálních přístrojích lze dokonce udělat i špagety z okurky.
Jednotvárnost na překážku?
Odpůrci raw food většinou argumentují, že vyloučením řady surovin (například masa, obilovin, mléčných výrobků ad.) a kvůli omezeným možnostem zpracování se jídelníček stává fádním a nezdravým. Příznivci nudnost vyvracejí množstvím kreativních receptů a nezdravost svou zlepšující se fyzickou kondicí i životním naladěním. Neznamená to však, že se raw food nutně hodí pro každého.
K přechodu na raw food by mělo docházet postupně. Začněte s jednou položkou, kterou vyřadíte z jídelníčku, a všímejte si, co to dělá s vaším tělem. Jezte více ovoce a zeleniny, mnoha lidem pomáhají v začátcích chutná smoothie, chleba nahraďte sušenými plackami apod. Zpočátku by vás neměla odradit například vyrážka, která může signalizovat potřebnou detoxikaci organismu.