Největší ohrožení představuje ischemická choroba srdeční (ICHS), za kterou stojí ateroskleróza (kornatění tepen). Riziku kardiovaskulárních onemocnění se však můžeme vyhnout. Základem pro primární prevenci je zdravá strava.
Nejlepší prevence? Jezte zdravě
„Výživová doporučení v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění jsou jednoduchá – v podstatě se jedná o racionální stravu, tedy stravu pestrou a vyváženou po stránce složení i energie,“ uvádí dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. Pozitivní je, že ačkoli kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, cukrovka nebo obezita představují různorodou skupinu, způsob, jak proti nim bojovat, je prakticky stejný – jíst zdravě.
Inspirace ve Středomoří
Z hlediska skladby stravy a zastoupení jednotlivých živin je za nejvhodnější stravu pro kardiaky považována středomořská strava nebo tzv. DASH dieta (dietary approaches to stop hypertension).
„Pro tyto způsoby stravování je charakteristický vyšší příjem rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin. Hlavními zdroji tuků jsou olivový olej, ryby, drůbež a mléčné výrobky. Velký důraz je kladen na čerstvost potravin a co nejkratší a nejšetrnější následné zpracování,“ popisuje specifika PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
Zaměřte se na správné tuky
„U osob s nadváhou a obezitou je důležité nastavit energetický příjem tak, aby docházelo k poklesu tělesné hmotnosti a aby u osob s normální tělesnou hmotností nedocházelo k jejímu vzestupu,“ zdůrazňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., důležitost ideální váhy.
A jak jí docílit? Optimální zastoupení hlavních živin je následující:
- tuky do 30 % z celkového energetického příjmu,
- bílkoviny 15 % z celkového energetického příjmu,
- sacharidy 55 % z celkového energetického příjmu.
U tuků je nutné sledovat vedle celkového příjmu i zastoupení mastných kyselin. Zaměřte se na nižší spotřebu nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin. Svému tělu naopak prospějete, když zvýšíte příjem mononenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin.
Jak snížit příjem cholesterolu?
Společně se snížením celkového příjmu tuků a úpravou spektra přijímaných mastných kyselin je vhodné snížit příjem cholesterolu, který by neměl být vyšší než 300 mg/den. A ve kterých potravinách přijímáte cholesterolu nejvíce?
Rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění
- Nevhodné stravování (nízká konzumace ovoce a zeleniny)
- Kouření
- Nadměrná konzumace alkoholu
- Vysoký krevní tlak
- Obezita
„Bohatým zdrojem cholesterolu jsou především vnitřnosti, kaviár, máslo, vejce, piškoty, smetana, sýry s vysokým podílem tuku, sardinky v oleji. Oproti tomu nízký obsah cholesterolu mají nízkotučné mléčné výrobky, treska, vepřová a telecí kýta, žádný cholesterol samozřejmě neobsahují potraviny rostlinného původu,“ jmenuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
Funkční potraviny pro kardiaky
Funkční potraviny jsou technologicky obohaceny o větší podíl nutričně aktivních látek, než můžeme najít v běžných potravinách. Anebo jsou to potraviny, které byly naopak zbaveny některých rizikových látek. „Vhodné funkční potraviny pro kardiaky jsou například margaríny a některé mléčné výrobky s rostlinnými steroly a stanoly, které napomáhají snižovat hladinu celkového a LDL cholesterolu (zlý cholesterol).
Uvedený efekt však nastane pouze tehdy, když jsou rostlinné steroly a stanoly zařazovány jako součást nízkocholesterolové a nízkotučné stravy,“ uvádí PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
Jak poznáme výživově hodnotné potraviny?
Rozpoznat výživově hodnotnou potravinu může být ve velkém množství zboží někdy opravdovým oříškem. Řeč etiket na obalech celou situaci běžnému spotřebiteli nikterak neusnadňuje, proto sledujte logo „Vím, co jím“. To pomůže s výběrem nutričně hodnotných potravin. Garantuje, že výrobek prošel přísnou laboratorní analýzou a obsahuje minimální množství rizikových živin, jako je: přidaný cukr, sůl, nasycené tuky a podobně.