Řekněte konečně alergii ADIÓS!

Více než 30 procent z nás trpí alergií, říkají statistiky a lékaři k tomu dodávají, že bude hůř. I když se nárůst počtu alergiků zpomalil, číslo nově diagnostikovaných pacientů je zatím rok od roku vyšší. Nejčastěji alergie propukají v dětství, ale venku ze hry nejsou ani dospělí lidé včetně seniorů. Překvapení v podobě první alergické reakce může zkrátka přijít kdykoli během života.

Na otázku, jak s alergickými projevy naložit, existuje jediná správná odpověď: vydejte se k lékaři. S alergií je to totiž úplně stejné jako s každou chronickou nemocí, která když se neléčí včas, rozjede se postupně v obrovské síle. Kupříkladu z relativně banální sezonní „senné“ rýmy se bez správné terapie může po řadě let vyvinout těžké, život ohrožující průduškové astma. Jak se něčemu takovému vyhnout? Od našich předních alergologů jsme pro vás získali zajímavé informace a rady.

GENY JSOU GENY

Je to neoddiskutovatelné: sklony k alergiím se dědí. Jestliže je matka alergička, je riziko vzniku stejného zdravotního problému u dítěte vyšší, než kdyby byl alergický otec. Jestliže mají alergii oba rodiče, bude ji mít jejich dítě zhruba se 70procentní pravděpodobností také. Zatím se nepovedlo prokázat, že by vliv dědičnosti šlo nějak zvrátit. „Stále se diskutuje otázka, zda má význam podávat v raném věku dětem probiotika. Pokud jde ale o prevenci alergie, zdá se, že nijak nepomáhají,“ říká docent Vít Petrů z Nemocnice na Homolce, předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Také neplatí, že když matka nekojí, její miminko bude s větší pravděpodobností dříve či později alergikem. Jestliže dítě nemá k alergii genetickou dispozici, může být v případech, kdy se mamince nedaří kojit, bez problémů nahrazeno mateřské mléko speciálním mlékem kojeneckým. Pouze u dětí, kde se riziko alergie předpokládá, je třeba podávat hypoalergenní kojenecká mléka.

V PŘÍLIŠNÉ ČISTOTĚ PROBLÉM NENÍ

Není to tak dávno, co se říkalo, že za velký nárůst alergií může nadměrně čisté prostředí malých dětí, udržované úzkostnými maminkami. Tato takzvaná hygienická hypotéza ale pomalu ustupuje jiné, složitější teorii. „V ní se hovoří o biologické různorodosti vnitřního prostředí a prostředí zevního,“ říká nestor české alergologie profesor Václav Špičák.

Zjednodušeně řečeno to, jak je každý člověk geneticky vybaven, čili co je mu vrozené, se neustále střetává s vlivy zevního prostředí, jako jsou toxické látky, pyly, roztoči. Stejně tak na člověka působí sedavý způsob života, stresy, nezdravá či exotická strava nebo chování domácích mazlíčků. To vše může postupně pozměnit aktivitu některých genů. A tyto změny se pak mohou projevit třeba poruchou imunity, vedoucí k alergiím.

ALERGIE, NEBO VIRÓZA?

Strkat hlavu do písku a nepřipouštět možnost alergie se nevyplácí. První příznaky alergií nejsou ničím typické. Například běžná sezonní alergická rýma nemusí být nijak varující, ani když ji doprovází kašel a pálení očí. Prostě to vypadá jako viróza, tedy zánět horních cest dýchacích. Zpozornět je třeba, pokud se takové stavy opakovaně vracejí.

Svádět vše na špatnou imunitu, nebo dokonce požadovat předepsání antibiotik není správné. Naopak je třeba pomyslet na alergii a o svém podezření mluvit s lékařem. „Pokud není nemocný včas diagnostikován a správně léčen, jeho alergie se může časem zhoršovat,“ upozorňuje docent Petrů. Z lehké, ale neléčené formy alergie dýchacích cest se například vyvine ve 40–50 % případů astma s těžkými dechovými obtížemi.

SKUTEČNÁ LÉČBA VAKCÍNAMI

Než vyrazíte do lékárny, abyste si jako obvykle koupili něco na alergii, a tím jednou pro vždy vyřešili své potíže, přečtěte si toto: Protialergické léky, nazývané antihistaminika, od příznaků alergie, ať už se jedná o rýmu, kašel, pálení očí, nebo kožní ekzém, opravdu dokážou velmi rychle ulevit. Jenže jen potlačení příznaků nic neřeší. Skutečnou léčbou alergie je dnes pouze alergenová imunoterapie, kterou laici běžně nazývají očkováním či vakcínami proti alergii.

„Tyto vakcíny jsou k dispozici již řadu let ve formě injekcí, později přišly kapičky pod jazyk a nejnověji tablety. Ty jsou určené pouze pro alergiky na pyly trav,“ vyjmenovává alergoložka Lenka Penningrová, která má ordinaci v Praze 4. Vakcíny je třeba podávat dlouhodobě, zhruba tři až pět let. Terapie funguje tak, že se do organismu v pozvolna stoupajících dávkách dodává přesně ten alergen, na který je pacient alergický. Tělo se tak učí konkrétního původce alergie tolerovat. Při pozdějším kontaktu s alergenem, třeba v pylové sezoně nebo při hmyzím bodnutí, je už tělo natolik navyklé, že to nevyvolá žádnou alergickou reakci, anebo jsou její projevy jen mírné.

NOVINKA: MOLEKULÁRNÍ DIAGNOSTIKA

Důkladné rozpitvání alergenu může hodně pomoci s léčbou. Jeho rozebrání na jednotlivé molekuly je novinkou, která se u nás zatím používá jen na několika pracovištích. Jelikož ale nejde o drahý laboratorní test, měl by se postupně rozšířit. Když lékaři detailněji poznají složení alergenu, mohou i lépe určit, na jaké molekuly přesně si alergik vytváří protilátky.

Jak uvádí doktorka Penningrová, molekuly jsou různě agresivní a výhledově bude možno zaměřit podávání vakcín pouze proti těm nejdůležitějším a nejagresivnějším složkám. Docent Petrů doplňuje, že tato diagnostika má význam hlavně u alergií na potraviny.

Příkladem mohou být hodně oblíbené arašídy: prokázaná alergie na některou z hlavních molekul potvrdí riziko, že pokud je člověk sní, dostaví se u něj anafylaktická, tedy šoková reakce. Naopak prokázání alergie na některou vedlejší molekulu znamená, že dotyčný bude po náhodném požití arašídů zřejmě reagovat jen pocitem pálení v ústech a šokové reakce se bát nemusí.