Jak odolat jídelním svodům?

Zdraví 4. září 2017

Výrobci laskomin vědí, že jíme nejen jazykem, ale i očima, nosem a ušima. Naučíme vás, jak ošálit smysly.

Smysl první: ZRAK

Po vstupu do cukrárny máte možnost otočit se na patě. Jakmile ale spatříte všechny ty větrníčky a věnečky, odolává se hůř. Oči dávají signál mozku, a ten si vzpomíná, že tahle věc byla minule plná báječného tuku a cukru.

Pokud je ten větrník ve vitrínce ulepený, okoralý nebo ještě lépe „rozjetý“, pořád ještě máte šanci uniknout. Vizuální dojem totiž signalizuje: „Tohle jídlo už není čerstvé!“ Jenže když je dokonalý, nemáte skoro šanci.

Výrobci potravin to vědí, a snaží se udělat výrobky co nejlákavější. Designéři obalů jsou draze placení, jen abyste si dala do košíku právě jimi navrženou krabičku se zmrzlinou. Koupila byste si ji, kdyby byla jenom šedá s nápisem „Vanilková zmrzlina“? O co, že ne!

Ne nadarmo se v každé lepší restauraci dělají na talíři zázraky s tak triviálními věcmi, jako je mrkev nebo lžička omáčky. Člověk by někdy věřil, že v kuchyni sedí Picasso.

Tyhle triky platí zejména na děti – krabička sýra s delfínem nebo zajíčkem se zaručeně dočká většího úspěchu než prostě krabička sýra.

Jak ho ošálit: Buďte ve střehu a nenechte si nic namluvit! Když jdete na nákup, jeďte podle seznamu. Na obalech si všímejte jen informací o obsahu, případně ceny, a ne toho, jak kreativní byl fotograf. Když kolegyně přinese do práce nádherně vyzdobený dort, můžete si ho užít jako umělecké dílo. V galerii byste přece taky Monu Lisu nesnědla.

Smysl druhý: ČICH

Znáte ten okamžik, kdy se po paneláku šíří svůdná vůně smaženého řízku? Každý, kdo jde po schodech, ví, co sousedka ve druhém patře chystá.

A v tom okamžení se vám sbíhají sliny, i kdybyste předtím neměla na řízek ani myšlenku. Opačným příkladem je situace, když máte silnou rýmu: Vaše čichové buňky jsou vypnuté, požitek z jídla je menší a snáz odoláváte svodům.

Každá vůně se totiž skládá z molekul, které se rozprostřou do vzduchu a narážejí na čichové receptory. Jakmile molekula zapadne do receptoru jako klíček do zámku, rozběhne se neurochemická síť informací, jejímž výsledkem je uvědomění si, co to voní.

Mozek přitom vybere z kartotéky vzpomínek tu správnou a pozná třeba i to, který druh kávy se nese na stůl.

Podle vědců máme v čichové paměti deset tisíc vjemů! Výrobci jídla jeho vůně ještě zvýrazňují. Čím víc koláče voní, tím víc jich koupíte. A sníte.

Jak ho ošálit: Efekt vůně trvá jenom omezenou dobu. Proto nemají kuchařky hlad, když vaří doma pro rodinu. Není to jen tím, že musejí ochutnávat, ale jejich mozek si už na vůni zvykl a nebere ji jako podnět k jídlu. Naučte se oddálit o pár minut moment, než strčíte sousto do pusy. Za chvíli už nebude nutkání tak intenzivní.

Smysl třetí: SLUCH

Viděli jste film Ratatouille? Pak si jistě vzpomínáte na scénu, v níž hrdinové detekují kvalitu francouzské bagety podle toho, jak křupne. Existují týmy expertů, kteří vymýšlejí, jak dosáhnout co největší křupavosti sušenek, protože lidé tyhle zvuky milují.

Určitě znáte, jak křupou bramborové chipsy, a to chroupání vám zní tak příjemně. Mozek si to spojení zapamatuje a příště křupání vyvolá chtění. Výrobci sušenek chtějí, abyste svou oblíbenou značku poznala podle křupnutí. Záleží na tom, jakou do nich dají mouku, kolik a jak dlouho je pečou…

Přijde vám to za vlasy přitažené? Tady pár faktů: Nugátová vafle křupne ve chvíli, kdy na ni působí váha 4000 gramů po dobu jedné sekundy, zatímco máslová sušenka už při 1400 gramech po dobu třetiny sekundy.

Mladí lidé mají rádi silné křupnutí, takže výrobky pro ně jsou pečené hodně do křupava, zatímco starší generace dává přednost měkčímu zvuku.

Sluch si můžete vyzkoušet i vy – třeba při rozklepnutí vajíčka, nebo když sousedka připravuje řízky a olej specificky prská.

Jak ho ošálit: Těžko. Nejlépe se do zvuků sušenek a brambůrek vůbec nezaposlouchat, to znamená nedat si ani tu první. Už ta by vám totiž spustila mechanismus, podle kterého byste ono křupnutí chtěli slyšet znova a znova, protože je přece tak hezké…

Smysl čtvrtý: HMAT

Vyzkoušejte si, jaké jídlo poznáte po hmatu: Poproste někoho, aby vám na talířek nakrájel pět druhů ovoce na malé kousky. Vy nesmíte vědět, o jaké plody jde, a musíte mít dobře zavázané oči. A zkuste je identifikovat hmatem, bez čichání.

Asi poznáte ořechy nebo banán v celku. Ale poznáte ho bez slupky a rozkrojený napůl? To je informace hmatu.

Jsme zvyklí zmáčknout chleba a tím zjistit, zda je měkký. I zralost sýra zjišťujeme zmáčknutím.

Když budete doma sama, pravděpodobně vezmete kolečko salámu do ruky, protože to je nejpřirozenější. Když si můžete nabrat krém z mísy prstem, rozhodně si to užijete víc než vařečkou, protože cítíte, jak se boří do jemné hutné hmoty. A tak ho tam zaboříte ještě několikrát.

Jak ho ošálit: Pokud jídlo nechcete koupit, neberte ho v obchodě vůbec do ruky. Jakmile v prstech ucítíte jeho strukturu, bude sebeovládání těžší. Pak zaštracháte krabičkou s bonbóny a ucítíte, jak se uvnitř převalují, a hned budete mít představu o tom, jak jsou asi těžké a jak velké a jak by se vám akorát vešly do pusy.

Smysl pátý: CHUŤ

Rozeznáváme pět základních druhů chuti – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a „umami“. To poslední slovo pochází z japonštiny a označuje receptor reagující na posilovač chuti glutamát sodný. Každá chuť naplňuje některou z potřeb těla.

Například slanou vyhledáváme proto, že sůl pomáhá režírovat naše hospodaření s vodou a tedy schopnost přežití. Cukr znamená dodávku energie. Umami zas nejčastěji živočišné aminokyseliny, které jsou stavebním kamenem pro bílkoviny. Hořká chuť pralidem pomáhala rozpoznat jedovaté rostliny. Stejně obranný důvod má i silná kyselost nezralého ovoce a zkaženého jídla.

Chutěmi nás příroda vybavila proto, abychom poznali prostředky k přežití a vyvarovali se jedovatin.

Informace z buněk chuti běží do mozku, a tam zapadají do kartotéky pod položky „to už jsem jedl“, „to ještě ne“, „to poznávám“.

Vědci provádějí pokusy, během nichž se pokoušejí myším vyřadit z provozu receptory sladké chuti, aby myšky nepoznaly, že jim koláč chutná, a tím pádem aby ho nejedly. Pokud dojdou tyto výzkumy ke zdárnému konci, máme se na co těšit, jistě se najde hromada lidských dobrovolníků. My se tedy hlásíme!

Jak ho ošálit: Chcete to vážně dělat? A není to škoda? O. K., takže můžete žvýkat intenzivní mentolovou žvýkačku nebo si vzít do práce silnou ústní vodu. Pokud budete kloktat dost často, nebudete v puse cítit skoro nic jiného. Ale možná bude stačit, když se nenecháte smysly tlačit do kouta a nebudete po slaném obědě vyžadovat sladkou tečku jako doposud.