Mahulena samozřejmě ví, že život sice zrovna nezačíná, ale je prý krásný, třeba i víc než ve třiceti nebo dvaceti. „To byl člověk jelito, aby se mohl pořádně ze života radovat,“ směje se.
Na otázku, kdy byla nejspokojenější, okamžitě zareaguje: „Jééé… V období prenatálu? Ale vážně, myslím, že v bříšku u mámy je každej z nás, pevně v to věřím, vlastně nejspokojenější a nejšťastnější.“
A když otázku po spokojenosti zúžíme na čas už čistě prožívaný v realitě tohoto světa, pak prý byla nejspokojenější okolo patnáctky: „Takže do puberty, kdy si člověk užívá svobody, relativně nic mu nechybí. Teprve pak vklouzne do skutečné reality života, a už tak šťastný není. Zní to smutně? Mám to prodloužit do třiceti? Ne, nemůžu lhát... Když začnete v patnácti přemýšlet, logicky přichází i spousta trápení a starostí.“
Dnes se cítí nejúžasněji, když si s dcerou Márinkou lehne do postele, zamuchlá se s ní, obejme ji a přivoní si:
„V ten moment jsem nejšťastnější. A možná že to je právě tentýž pocit štěstí, kterej jsem prožívala u svý mámy v bříšku. Možná…“
No, ale pokud jde o věk po čtyřicítce, něco mladšího by pro sebe Mahulena Bočanová (46) přece jenom chtěla. Co? Prozradí vám to na našem videu:
Video: Pavel Hrabica