Přiznávám, že mě velmi potěšilo, že na začátku historie pařížského Muzea Grévin byl novinář – zakladatel deníku Le Gaulois Arthur Meyer.
Napadlo ho, že by mohl splnit sen svých čtenářů setkat se tváří v tvář s osobami, které jim představoval ve svých článcích. A aby iluze byla dokonalá, znázorněné osobnosti měly být ztvárněny trojrozměrně.
Speciální vosk, jehož složení se od té doby téměř nezměnilo, se ukázal být ideálním materiálem. Zvlášť když se dostal do rukou muže, jenž dal nakonec muzeu své jméno. Předního karikaturisty a sochaře Alfreda Grévina.
První návštěvníci vstoupili do voskového království, které se nachází na prestižní pařížské adrese boulevard Montmartre 10, v roce 1882.
Dnes prochází sály muzea přes 800 000 lidí ročně. Na rozdíl od konkurence jsou zde spíš v roli hostů. Známé osobnosti nejsou za špagáty, ale sedí u rulety, popíjejí víno u baru či tančí. A lidé procházejí mezi nimi. Nebo je to naopak?
V Muzeu Grévin si můžete posedět v kavárně s Jeanem Paulem Gaultierem a operní divou Marií Callas. Jestli jste spíš na tanec, "trsnout" si můžete s králi. Tomu se říká královská zábava.
Jak se peče socha
Kdo jiný by nám měl prozradit, jak vznikne pražské Muzeum Grévin, než Béatrice de Reyniès, Présidente de CDA Production. Zajímalo mě mimo jiné, zda i v Praze vznikne speciální komise, která v Paříži rozhoduje o tom, kdo si zaslouží přestěhovat se do Grévin.
„Před spuštěním muzea vytvoříme Pražskou akademii, která bude pracovat stejným způsobem jako ta v Paříži. Ani v dalších krocích se postup nebude měnit. Všechny vybrané osobnosti oslovíme dopisem, ve kterém se jich ptáme, zda by bylo možné si dohodnout schůzku za účelem vytvoření sochy, podle níž pak bude zhotovena figurína.“
Hlava se vyloupne z obalu. Každý chloupek se dává zvlášť 
Realita nade vše
Občas se stane, že celebrita nabídku odmítne, ale bývá to málokdy. „Většina lidí považuje za čest »být vystaven« v našem muzeu,“ říká paní Béatrice de Reyniès.
Klíčové pro muzeum je to, aby osobnosti vypadaly reálně. „Zabýváme se i těmi sebemenšími detaily. V současnosti používáme skenovací zařízení, které během několika minut vytvoří 3D model hlavy a těla. To sochaři usnadní práci s přesnými mírami a také ušetří čas. Ale 3D technologie nikdy nenahradí manuální práci,“ dodává Béatrice de Reyniès.
Občas dorazí model osobně. Nejen prezident Obama musí být dokonalý.
