Do Bankovního registru klientských informací (BRKI) se dostane každá fyzická osoba (občan i živnostníci), která si u banky vzala jakýkoli úvěr (tedy třeba i kontokorent).
V registru jsou uloženy vaše nacionále a vše o vašich úvěrech - kolik jich máte, jakého druhu, jak splácíte... Ukládá se sem i pouhá žádost o půjčku. Údaje jsou v registru ještě čtyři roky po splacení úvěru. V případě, že pouze projevíte zájem, ale úvěr si nevezmete, je tato informace uchována jeden rok.
Banky aktualizují informace v BRKI vždy na přelomu měsíců, opožděná splátka o pár dnů v polovině měsíce se tedy nijak neprojeví. Pokud ji necháte nesplacenou až na přelom měsíců, v tu ránu máte minusový bod.
Dluhy je stále těžší splácet.
Recept na Sacher
- Celkové dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se v závěru loňského roku vyšplhaly na 1,15 bilionu korun. Problémy se splácením půjček má necelých osm procent lidí.
Nesouhlasit můžete, ale...
K zařazení do registru banka nepotřebuje váš souhlas, ten je vyžadován pouze k tomu, aby banky mohly získávat informace také z Nebankovního registru klientských informací (NRKI), kam vkládají údaje například leasingové a splátkové společnosti.
Mimochodem - souhlas se zpracováním osobních dat je běžnou součástí každé smlouvy na jakýkoli úvěr. Ale máte právo ho neudělit...
A jako příklad malá historka. V „mé“ bance mi oznámili, že mám v registru záznam. Jenže banka nevidí, o jaký problém jde, vidí pouze, že „je nějaký problém“. Nezbývalo mi než se vydat do společnosti Czech Banking Credit Bureau (která BRKI spravuje) k pražskému Nuselskému mostu. Tam mi za 200 korun vytiskli na počkání vše, co o mně měli. A objevil se u mne dluh. Ve výši nula korun!
Následovala cesta do banky, od níž záznam vzešel a u níž už víc než rok nemám žádný účet. Po téměř hodinovém hledání zjistili, že kdesi v záznamech zůstal „viset“ dluh z kontokorentu z roku 2010, a to ve výši 10 haléřů. Po chvilkovém dohadování ty haléře smázli... Jak vidíte, negativní znaménko lze získat opravdu snadno.
