Nedopusťte, aby vám váš potomek zničil manželství

Láska a vztahy 11. května 2018

Rozdílnost povah, alkoholismus a nevěra. Pak taky peníze, práce, stres, nesplněná očekávání, špatná komunikace. To jsou nejběžnější důvody rozpadu manželství. Někdy je tou příčinou ale překvapivě to, co je vlastně cílem takového láskyplného spojení – vlastní dítě.

Tak už konečně máme to, co jsme si tak přáli, konečně budeme šťastní. Ale je to tak? Skutečně k nám přichází narozením potomka velké štěstí, nebo je realita jiná?

S narozením dítěte se člověk dělí na dva, JÁ musí jít stranou, protože je tu malý človíček, o kterého je třeba se postarat. Jenže ono jde ledaskdy stranou i MY. Vztah muže a ženy ustupuje do pozadí a oba už hrají pouze roli mateřskou či otcovskou. A s tou je to vlastně ještě složitější.

Pro mnohé páry se děti staly středobodem vesmíru, a přestože původní úmysl je jistě chvályhodný, ve výsledku tím manželství trpí. A paradoxně to neprospívá ani dětem. Nejužším vztahem v rodině totiž není vztah mezi rodičem a dítětem, ale mezi mužem a ženou. Mnohá partnerství mají však ve svých prioritách dítě před partnerem. A to je chyba.

UŽ TĚ NECHCI

Kevin Leman ve své knize Sex začíná v kuchyni píše, že vše, co se postaví mezi muže a ženu, je nepřítelem. Byť by to bylo jejich vlastní dítě. Zní to možná trochu zvláštně, ale je to tak. Mnohá manželství prožívají jednu z největších krizí právě po narození potomka. Sex je zapomenut, ochabuje vzájemná pozornost. Ta se teď upíná jen a pouze k tomu malému uplakanému uzlíčku. Pro partnera nezbývá energie.

Je logické, že po narození miminka se život každého páru převrátí naruby. Křehký novorozenec potřebuje péči. A přes všechny společenské změny máme stále v povědomí, že tohle je především úkol matky. Jenže některé ženy jsou péčí o miminko natolik pohlcené, až zapomenou na fakt, že s mateřstvím nepřestaly být partnerkami.

Ba co víc, nedovolí svému partnerovi být vlastně ani otcem. Muži bývají z tajemného vztahu matka-dítě vyloučeni poměrně často. Má to svou logiku. Chodí domů pozdě večer, pracují víc, aby nahradili absenci příjmu ženy. To už dítě spí nebo je unavené a otrávené. Ale i společnost má k otcovské roli rozporuplný vztah. Na jedné straně apeluje na důležitost otce při výchově, na straně druhé zdůrazňuje silnější pouto k dětem a přirozený cit a dovednosti matky. Je pravda, že někdy je to o nervy.

Ale když mu nedáte možnost, pak se váš muž nikdy přebalovat a krmit dítě nenaučí. A nejen to, nevytvoří si k němu možná ani tak silné pouto. A nebojte se, váš drobeček nějakou tu košilku naruby a ztracený bryndák přežije. Když svého muže necháte, on si určitě poradí. Jen se na to možná radši nedívejte.

DOSPĚLÍ NA PRVNÍM MÍSTĚ

Miminko roste jako z vody, celodenní servis nebude potřebovat pořád. Všechno by měl vyřešit čas. A co když ne? Kdysi bylo normální, že dospělí se svými potřebami byli na prvním místě – děti až pak. Možná jsme trochu brblali, ale když se řeklo „Vypni tu televizi, tatínek si potřebuje odpočinout“, nijak jsme neprotestovali.

A nijak nám to neubližovalo ani nelimitovalo náš vývoj či prostor. Když chtěli mít rodiče klid, děti se nekompromisně odporoučely do svých pokojíčků. V každé generaci museli rodiče nějakou dobu skákat hlavně kolem nově narozeného potomka. Ale dřív kvůli tomu nezapomínali jeden na druhého.

Jak to tedy zvládnout?

  • Udělejte si na sebe čas. Každý den si spolu večer na chvilku sedněte, dejte si skleničku a proberte, co vám leží na srdci. Anebo klidně i mlčte. Někdy je člověk tak unavený, že se mu už ani mluvit nechce. Ale buďte tu jeden pro druhého. Uvelebte se společně na gauči, čtěte si, poslouchejte hudbu. Jednou začas si udělejte volný víkend bez dětí. Koneckonců pobyt u babičky jim pomůže možná víc než společný výlet. Zvýší totiž jejich šanci mít i nadále úplnou rodinu.
  • Ponechejte si své dospělé výsady. Děti by měly vědět, že je rozdíl, když mluví tatínek anebo maminka. Že vám nemají skákat do řeči a také, že ne všechno se jich týká. A že když přijde tatínek domů, maminka ho jde přivítat, i kdyby děti zrovna strašně moc potřebovaly převléknout panenku anebo přehodit výhybku.
  • Oslavujte se stejnou pompou narozeniny své i partnerovy. Nejenom děti si zaslouží dort a dárečky! Děti musí vidět, že jste jeden pro druhého důležití.
  • Pěstujte společné zájmy – bez dětí. Choďte třeba na tenis anebo na golf. Dělejte cokoli, co vás bude bavit a při čem můžete být spolu jen vy dva.

MÍSTO OTCE ŠÉFUJÍ DĚTI

Jak to, že jsme dali rodičovské lásce přednost před manželskou? Svůj podíl na tom mají tři faktory: vztahy v manželství se zrovnoprávnily, zkrátila se doba, po kterou děti vychováváme, a dětství se stalo prestižní záležitostí. Ženy sice získaly větší ekonomickou nezávislost, ale mají na děti méně času.

Dříve se vše točilo kolem otce. Ten byl uznávanou hlavou rodiny a rodiče spolu trávili víc času i proto, že manžel si to zkrátka přál – třeba popovídat si večer po jídle – a manželka se mu snažila vyhovět. Tu večerní půlhodinu ale teď tráví s dětmi. Ty totiž také touží po její pozornosti a dnes mají před tatínkem přednost. Času máme málo, a když už ho někomu věnujeme, tak dětem.

NESTAVTE NA PÍSKU

Milující rodiče mají dnes plnou hlavu toho, co všechno musí svým dětem zajistit, aby je zaopatřili a připravili do života. Ze všech stran slyšíme, jak je důležité, abychom si s dítětem hráli, četli mu hodnotnou literaturu a vůbec neustále o něj projevovali neutuchající zájem. Což obnáší vozit ho na kroužky a na tréninky, fandit při zápasech a tleskat na tanečcích, procvičovat s ním angličtinu a rozvíjet jeho kulturní povědomí častými návštěvami divadel, kin a všelijakých hudebních seancí. Ve snaze obstát na všech frontách dříve či později mnozí pod přemírou povinností padnou.

Nemůžu si pomoct, ale mě bral do divadla děda a jen asi dvakrát do roka, jinak jsem většinu času běhala kolem domu s partou dětí a své rodiče jsem naopak milovala za to, že mi neorganizují život. Faktem ale je, že jsem od nich dostávala přesně to, co se dnes mnoha rodičům vystresovaným nároky moderního života nedaří vytvořit – stabilní citové zázemí.

Přitom vychovávat na úkor stability manželství – lásky mezi mužem a ženou – je jako stavět na písku. U nás doma byla vždycky pohoda a na to, že máma s tátou jsou spolu a mají se rádi, jsem se mohla spolehnout. A to je mnohem důležitější než všechny kroužky světa.