To je prokletí moderního světa. Už se nemusíme snažit o to, abychom právě v tuto chvíli sehnali něco k jídlu a místo, kam se schováme před mrazem, ale zato řešíme hromady starostí s tím, co bude zítra a pozítří. A taky se pořád v duchu vracíme k tomu, co čas dávno odvál, a ztrácíme tak nejcennější chvíle – přítomnost. Neumíme se na ni soustředit, a tak se nám lehce stane, že dáme klíče do ledničky a máslo do botníku. Myslíme prostě na tolik věcí najednou a řešíme tolik problémů, že přítomný okamžik zmizí jako mávnutím proutku. Špatné jsou na tom hned dvě věci: zaprvé, že se ten přítomný okamžik už nikdy nevrátí, a zadruhé, že nesoustředěnost a roztěkanost nám přináší stres a ztrátu energie a nálady.
Nuda a prázdnota
„Je pro nás naprosto normální, že roztěkaně kloužeme po povrchu bytí a vlastní život prožíváme jako mlhavý sen nebo polobdělý trans. Jsme na to tak zvyklí, že o tom ani nepřemýšlíme,“ říká německá terapeutka Gabriele Rossbach. „Jenže to nejcennější, co v životě máme, je duch, vlastní pozornost a vědomí. Způsob, jak s nimi zacházíme, určuje každý den kvalitu našeho života. Zkuste proto použít energii, kterou můžete dostat z přítomnosti, pro posílení své životní radosti a skutečné, pokojné existence." Když energii přítomnosti ztrácíme, ani o tom často nevíme. Prostě se jenom cítíme nespokojení, prázdní nebo znudění. Co s tím děláme? Určitě to znáte. Hledáte zajímavější program v televizi, kde „stejně nic nedávají“, uvaříte si kafe, sníte dort, listujete katalogy cestovek, kam byste tak jela. Zvláště muži pak mají sklon provozovat nebezpečné sporty a hledat nové milenky, aby dodali svému životu šťávu. Nevědí, že v mnoha případech se stačí soustředit na to, co právě dělají, aby zjistili, jak plný mají život.
Nemusíte jen usínat
Co odpoutává naši pozornost od přítomnosti nejvíc? „Myšlenky naplněné radostí, ale spíš kritikou a zlostí, pochybnostmi, očekáváním, nechutí. Stres z povinností, termínů, tisíc a jedna maličkost. A také vnější podněty – informace, setkání, hluk. Náš mozek toho má ke zpracování až dost a ztrácí se v tom,“ říká terapeutka. Navíc je pak na vnějších podnětech závislý. „Přepínáme televizi, která nás nezaujme, ale neumíme ji vypnout. K tomu posíláme esemesky, plánujeme víkend, čteme něco na internetu, prostě hledáme podněty, které nás od přítomnosti ještě dál odvádějí.“ Gabriele vytvořila jednodu chý systém pro všechny, kdo se chtějí vrátit ke svému životu v přítomnosti. Díky soustředění na „tady a teď“ si totiž můžete skvěle odpočinout, nechat se nabít bezstarostnou energií, a to vám pomůže vyřešit potíže, které na vás zvenku doléhají. „Uvědomte si ty vzácné okamžiky, kdy se blížíte stavu pokojného vědomí a příjemného pocitu osobní přítomnosti, který nastává krátce před usnutím, kdy přichází spánek. I v prvních vteřinách po probuzení tohle prožíváme, ale klid okamžitě zažene výbuch myšlenek na každodenní plánování.“