Tato, v našich podmínkách naprosto běžná a dostupná tekutina, je vážně zázrak! Lidské tělo je tvořeno z více než 70 procent z vody, kůra obou mozkových hemisfér obsahuje 85 procent vody a v krvi jí najdeme okolo 80 procent. Je součástí každé buňky v těle a podílí se na mnoha procesech, které se v organismu vteřinu co vteřinu odehrávají.
Udržuje tělesnou teplotu a chemickou rovnováhu, proplachuje trávicí trakt a ledviny, je zapotřebí při látkové výměně, zabezpečuje vylučování nečistot a odpadních látek z těla…
Aby náš organismus fungoval, jak má, měli bychom denně přijmout alespoň 2 litry čisté vody. To, jestli máte žízeň, nebo ne, není až tak důležité. Tělo prostě ty dva litry potřebuje vždy.
Nedaří se vám ale tohle pravidlo dodržovat? Zkuste na to jít šalamounsky. Na stůl v práci položte konvici či lahev s vodou a vždy, když vám na ní ulpí zrak, se napijte.
Ideální je vypít během dvou hodin jednu velkou sklenici. Rozhodně se nedoporučuje nechat tělo „vydusit“ a potom ho „zalít“ najednou víc než litrem tekutiny.
Stejně jako nedostatek vody, i její nadměrný příjem může nadělat v těle neplechu a způsobit hyponatremii (prudký pokles sodíku v krvi). Ledviny nejsou schopné se s takovým přísunem vypořádat, a proto může nastat intoxikace vodou. Ta se projevuje třeba zastřeným viděním, bolestí hlavy nebo křečemi.
537 hříšníků
- Pijte co nejvíce neslazených a neperlivých nápojů, nejlépe v pokojové teplotě.
- 100% džusy řeďte vodou, ideální poměr je 2:1.
- Na jeden hrnek kávy vypijte aspoň jednu sklenici vody.
- Při sportu nebo tělesné námaze pijte více a častěji.
- V létě, kdy jsou teploty kolem 30 stupňů, zvyšte příjem tekutin na 3 litry denně.
- Každé ráno vypijte před snídaní sklenici vody (pokud bojujete se zácpou, tak teplé).
- Mějte vždy po ruce lahev s vodou.
- Nejlépe tlumí žízeň nápoje o teplotě 10 stupňů Celsia.
- Jezte ovoce a zeleninu, které obsahují velké procento vody (meloun, okurka, pomeranče, jablka apod.).
- Pokud pijete minerální perlivé vody, střídejte různé značky.
Není voda jako voda
Pravidelný a dostatečný přísun tekutin, zvláště vody, má příznivý vliv i na naši ulitu. Pleť je pružnější, hydratovaná a má menší sklon k tvorbě vrásek, vlasy jsou lesklé a pevné a rychleji rostou.
To samé platí pro vnitřní orgány, zejména pro ledviny, které jsou neustále v chodu a pomáhají odvádět toxiny pryč z těla, libují si také střeva.
Kterou vodu můžeme pít, co hrdlo ráčí, a od které dát raději ruce pryč? Hlavními ukazateli kvality vody je nepřítomnost toxických a zdraví škodlivých látek, její tvrdost (čím měkčí, tím lepší) či nízký obsah minerálních solí.
Pohádkový kohoutek
Někdo pěje na kohoutkovou vodu doslova ódy, jiný jejím zastáncem zrovna není. Jak to tedy je? Můžeme pít vodu z kohoutku podle libosti?
Časopis dTEST, který testoval kohoutkovou vodu v pěti velkoměstech a na mušku si vzal i vzorek osmnácti značek balených neperlivých vod, přináší překvapivé výsledky. Zatímco voda natočená z kohoutku obsahuje vyvážený obsah vápníku a hořčíku a až na výjimky (např. Brno, Liberec, Plzeň) je vodou měkkou, balené pitné vody mají vzájemný poměr těchto minerálů „slabší“.
Bez poskvrnky však testem neprošly ani kojenecké vody či pramenité vody vhodné pro přípravu kojenecké stravy. Přestože se ve většině případů jedná o vodu měkkou (kromě Prealphi, která reprezentuje vodu tvrdou), obsah vápníku je například u Dobré vody poloviční, než tomu bylo v roce 2001. Testem naopak propluly nejlépe pramenité vody Rajec a Bonaqua.
Další nevýhodou vody v plastových lahvích je, že se snáze zkazí. To potvrzují i slova Františka Kožíška ze Státního zdravotnického ústavu: „Do kohoutku jde voda maximálně dva dny. V lahvi může ležet týdny i měsíce.“
Navíc pitná voda prochází každý měsíc přísnou kontrolou. „Máme síť padesáti míst, která jsou pevně daná, a dalších padesát losujeme namátkou,“ říká Jaroslav Jandl z Brněnských vodovodů a kanalizací.
Kohoutku se nemusíte bát. Naopak!
Vše je třeba brát s rezervou
Výsledky DTestu v roce 2009 byly Svazem minerálních vod a výrobci razantně odmítnuty, protože občanské sdružení nebylo schopno poskytnout relevantní informace o laboratořích, které testy prováděli. V jejich testu chyběly i kompletní výsledky analýz. Podle tvrzení testu bylo provedeno 64 analýz u balených vod, publikovaná však byla jen polovina. Bylo testováno pouze 5 odběrných míst, ale hlavně není možné srovnávat dva rozdílné produkty, s různými limity, zdroji, četností apod. a říkat, že jsou totožné, výsledky z kohoutkové vody by nikdy nevyhovovaly limitům pro pramenité a kojenecké vody.
Následné chemické analýzy, které si nechali provést členové Svazu neprokázaly na předmětných šaržích uvedené škodliviny.
Vody výrobců minerální, pramenitých a kojeneckých vod vycházejí z podzemních zásob, které jsou chráněné před znečištěním. Jsou mikrobiologicky absolutně čisté. Nejsou v nich žádné mikroby, které by mohly být zdraví škodlivé. Voda se nikdy nedostává do styku s okolním prostředím, je vždy chráněná stejně, jako když byla pod zemí. Lahev je plněna a uzavřena ve sterilním prostředí. Denně se provádí stovky rozborů.
Dodnes jsou výsledky DTestu předmětem soudních jednání.