Jestli nedáte dopustit na vepřový řízek a buchty s mákem, asi si budete ťukat na čelo. Miroslava totiž jí jen rostlinné jídlo, pro něž jsou veškeré suroviny zpracovávány nejvýš do teploty 42 °C (raw food znamená česky syrová strava). Proto si zachovávají živou hodnotu všech enzymů a vitaminů. K čemu to je dobré, vysvětluje její dcera Petra: „Po takovémto jídle jsem stejně jako máma mnohem méně nemocná, klasické chřipky, které většina mých známých proleží v horečkách, já překonám lehkou rýmou či kašlem. Raw strava velmi příznivě působí i na psychiku, celkově se cítím výkonnější a plná energie, a navíc jsem zhubla.“ Návrat k ideální váze potvrzuje máma Miroslava.
Blázni a exoti
Ve světě i u nás v Česku nadšených příznivců syrové stravy stále přibývá. Ne proto, že by na jiné jídlo neměli nebo neuměli vařit, ale proto, že pro sebe objevili jeho zdravotní výhody. V každém větším městě najdete raw food restauraci nebo kavárnu a takovou si nakonec v Praze otevřela i Mirka s dcerou. A to přestože jsou i ve vlastním příbuzenstvu pořád za exoty. „Ze začátku jsem si opravdu vyslechla hodně kritiky a mé počínání považovali někteří příbuzní za naprosté bláznovství. Ještě dnes mi občas řeknou, ať svoji mladší dospívající dceru nenutím jíst raw, vždyť je ve vývinu. Pro mě by to ale znamenalo, že bych ji neměla nutit jíst zdravě,“ přiznává Mirka. Samozřejmě opravdu nikoho nenutí jíst jako ona, vždycky jídlo nabídne a nechá to na osobním rozhodnutí a chuti. „Například můj manžel, který udělal za poslední tři roky pořádný kus cesty od tradičního strávníka přes vegetariánství až k veganství, si rád vezme k obědu do zaměstnání raw menu.“ Dcera Petra se tomu až směje: „Za exoty už můžeme naopak považovat spíš ostatní, když vegany jsme já, mamka, taťka i mladší sestra. Je nám divné, že přes naše prokazatelné argumenty pořád jedí živočišnou stravu.“
Od práva do kuchyně
Raw food je tepelně a chemicky neupravovaná rostlinná potrava. Patří sem čerstvé ovoce, zelenina, ořechy, semena, luštěniny, surové rostlinné oleje, byliny a mořské řasy. Vychází z myšlenky, že tepelná úprava a průmyslové zpracování ničí výživové hodnoty v potravinách a mění jejich molekulární strukturu. Potraviny se tak stávají méně hodnotnými, až zdraví škodlivými. Zachování původní struktury potravin přitom udržuje přirozenou rovnováhu mezi výživovými látkami a zlepšuje trávení a fungování orgánů. Současně z jídla nemizí přirozená voda a my nemusíme hledat tekutiny jinde. Ve srovnání s vařeným či pečeným jídlem tak podle svých propagátorů dodává raw strava tělu dostatek esenciálních živin, a ne jen prázdné kalorie. Znehodnocené složky potravy zbytečně nezatěžují trávicí a vylučovací orgány. Důsledkem je zrychlený metabolismus tuků, cukrů a bílkovin, zvýšená vitalita, nervový potenciál, imunita a s tím související úbytky na váze a celkové omlazení organismu. To říká i Mirka: „Po dvou letech mohu potvrdit nárůst energie, vymizení drobných zdravotních problémů i zlepšení kondice.“ Když se jí někdo ptá, proč se rozhodla radikálně změnit českou stravu, odpovídá: „Říkám, že vegankou jsem kvůli zvířatům a raw vegankou kvůli sobě, svému zdraví.“ Dcera Petra dodává: „Jsem veganka z etických důvodů. S raw food jsem začala proto, že jsem chtěla podpořit maminku, ale i proto, že jsem věděla, že pro nový životní restart a psychickou pohodu potřebuji nějakou změnu. A zůstala u ní nejen proto, že je přínosem pro mé zdraví, ale taky že mě nesmírně baví. Je to jednoduché, rychlé a vynalézavé.“ V jejich pražském MyRaw Café je proto krom jiného nadšenou kuchařkou, přitom je stejně jako máma vystudovaná právnička.
Vajíčka z avokáda
Máma i dcera říkají, že jim normální jídlo vůbec nechybí. „Jsem dlouho vegetariánkou a maso mi od prvního dne nechybělo. Spíš se pozastavuji nad tím, že jsem ho tak dlouho jedla a vařila. Dneska vidím, že jsem měla jen zavřené oči a chuť pro mě byla nade vše. Na pečené sladké jsem kupodivu chuť neměla také, protože raw dorty nemají v pečených sladkostech konkurenci,“ vzpomíná Mirka. Petra říká, že maso ani jiné živočišné produkty za normální jídlo nepovažuje. „Na masné výrobky jsem nikdy chuť neměla, a to ani krátce po svém přechodu na vegetariánskou stravu. Občas mi v obchodě zavoní čerstvě upečené pečivo, ale už vím, že se jedná jen o vůni, protože samotná chuť se nedá s raw dezerty vůbec srovnávat. Nejím výhradně jenom raw, tedy jídlo upravené do 42 stupňů. Občas dostanu chuť třeba na vařenou rýži, ale když si ji dám, nechutná mi tak jako dřív. Jednou za čas zhřeším veganským rizotem nebo veganskou bramborovou kaší. A neřeším, jestli některé potraviny, které se jako raw tváří, třeba úplně raw nejsou, což platí třeba pro kešu nebo olivy. Jsem navíc velká milovnice kávy a dobrého vína.“ Právě úplně nové chutě jsou kromě zdravotních účinků a ochrany zvířat to, co obě ženy nejvíc zdůrazňují. „Nepřestává mě překvapovat rozmanitost živé stravy, ať už od nepřeberného množství čerstvého ovoce, slaďoučkého sušeného ovoce, čerstvé či sušené zeleniny dochucené kořením po semínka a ořechy. A to jsem na začátku byla přesvědčená, že jíst jen syrovou zeleninu a ovoce bych nemohla, i když jsem už byla vegetariánka,“ vzpomíná Petra na dobu před rokem a půl, kdy s raw food začínala. „Jedno z prvních jídel, které jsem ochutnala, byly okurkové a rajčatové jednohubky. Pamatuji si, že jsem byla překvapená, jak jsou výborné! Nejvíc mi dodnes chutná polévka z čerstvého hrášku, vody, česneku, soli, pepře a miso pasty. Nejlepším dezertem jsou pro mě datle a sušené fíky.“ Maminka Mirka se o raw food poprvé dozvěděla od kamarádky a zašla ho ochutnat do restaurace. „Tehdy jsem byla nadšená veganka a tuto změnu v jídelníčku jsem považovala za konečnou. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy, a po roce jsem se začala postupně stravovat raw vegansky. Moje změna postupovala zvolna od špenátových koktejlů a čerstvých džusů k raw sýrům a krekrům. A samozřejmě jsem začala vytvářet své první dorty. Váhám, jestli mám radši čokoládový, nebo tirawmisu.“ Na své dorty je vůbec pyšná, ať už je to citronovojahodový, mátovočokoládový nebo vanilkovomeruňkový. Ze slaných receptů byla třeba u zrodu „míchaných vajíček“, hitu v jejich restauraci. Kde že se tam vzaly? No z raw surovin. Jsou z avokáda, para ořechů, papriky, karotky a petrželky.
Levně, nebo draze
Raw strava, ačkoli zní exoticky, nemusí váš jídelníček prodražit. Stejně jako u jakékoli jiné můžete nakupovat draze, nebo levně. Mirka nakupuje ráda u farmářů, ale vděčná je hlavně za zeleninu a ovoce z babiččiny moravské zahrady. „Záleží na tom, jestli si jídlo chystáte doma, chodíte do restaurace nebo si už kupujete hotová jídla. Troufám si odhadnout, že v případě, že si většinu jídla připravujete doma, je raw strava o mnoho levnější než běžná. Samozřejmě pak záleží na sezonnosti ovoce a zeleniny. Exotické ovoce a ořechy jsou luxusem, ale zkuste si spočítat, kolik stojí ananas, mango, avokádo a na druhé straně maso. Rozpočet na potraviny navýší ořechy nebo sušené ovoce, ale ty já osobně považuji za pochutiny, tedy něco navíc. Navíc ten, kdo se stravuje raw, nepotřebuje takové množství jídla jako tradiční strávník, protože potřebné živiny jsou obsaženy v každém soustu. A metabolismus raw vegana funguje perfektně. Pokud tělo dostane potřebné živiny, nesníte ani sousto navíc. Raw jídlo totiž není návykové, jako je jídlo vařené, a tudíž se jím nemůžete přejíst,“ vysvětlují obě. Raw jídlo doporučují všem. „Vždyť rada lékařů a nutričních poradců zní: jezte více zeleniny a ovoce. Dokonce pětkrát denně a v tom případě byste rovnou měli být raw vegan,“ směje se Mirka. „Ale měli by ji určitě zkusit všichni, kdo mají nějaké zdravotní problémy. Věřím, že výsledky se dostaví. A pro ty, kdo mají problém s váhou, je to nejlepší dieta. Zdravě hubnete, i když jíte sladkosti.“