Dvacet let spolu? Ukažte mu, že jste šťastná!

Láska a vztahy 26. ledna 2018

Jak vypadá manželství po dvaceti letech? Má šanci přežít? Unesu další ponožky na křesle, ranní smrkání do umyvadla či boty postavené mimo botník?

Asi ano, protože víte, co za to dostáváte. Vedle vás stojí někdo, kdo s vámi půjde bez ptaní zakopat tělo zavražděného šéfa. Kdo vám každý den do nemocnice přinese květiny. Kdo se vás snaží vyslechnout, i když mu to často nejde. Kdo vždy a za všech okolností stojí na vaší straně.

Nevyvádíte kvůli hloupostem?

Manželství po dvaceti letech je malý zázrak. Každý den z vás padá: „Nemluv tak nahlas, vzbudíš děti!“ „Ukliď ty špinavé sklenice od počítače!“ „Dej vysušit mokrý ručník!“

Marně... Podle něj děláte poplach kvůli věcem zbytečným a podružným. A vaše reakce? Můžete se užírat nenávistí, vymýšlet pomsty, jak ho donutit poslechnout (sic!), nebo se zamyslet sama nad sebou – skutečně vyvádím kvůli hloupostem?

Už dvacet let ho prosíte, aby dělal to a nepouštěl se do tamtoho. Marně, poslechne málokdy. Před vámi totiž nestojí dítě, ale chlap. A vy přece nejste pyšná carevna! Pokud vám na něčem opravdu záleží a poprosíte ho, aby to nedělal, VĚTŠINOU pochopí. VĚTŠINOU však musí jít o jedno přání - pět jich prostě nezvládne.

Dokážete spolu mluvit i mlčet

Po dvaceti letech máte zmapovaný každý detail jeho chování a reakcí, jeho pohodlnost i bručounství. Někdy si myslíte, že už se nesnaží, že mu na vás nezáleží. Jenže je to jinak: Je prostě spokojený, má domov, kde může být sám sebou, nemusí lovit pracovní úspěch, přetvařovat se, vymýšlet strategie. Konečně nemusí být superhvězdou.

No, vidíte. A vy tenhle nejvyšší projev důvěry mylně zaměňujete za nezájem...

Ale ne vždycky. Ty nejsilnější manželské momenty si uvědomujete. A to nejen, když se loď potápí, ale i jaksi mimoděk. Třeba když oba vyslovíte stejnou myšlenku v téže chvíli, když pochopíte vtip, kterému rozumíte jen vy dva. Nebo když spolu dokážete mlčet a není to trapné ani prázdné.

Malý test: Jak vypadá zatěžkávací zkouška každého manželství?

Ne, do ponorky se pravděpodobně zavřít nemůžete, protože běžně dvě tři doma nemáte. Ale zkuste vařit společně každý své vlastní jídlo v mikrokuchyni. Zjistíte, že máte dvě možnosti: Nadávat si, že překážíte, nebo situaci okomentovat s humorem: „Dovolilo by tvé konkávně zaoblené bříško, abych prošla?“ „Posunul bys své brambory ze sektoru A do sektoru B?“

Manželství nemusí vždy připomínat válečné pole, kde dva generálové bojují o moc. Přesnější je přirovnání k ekonomické krizi a její sinusoidě.

Někdy se cítíme slastně v bezpečí, jindy máme pocit, že s Jirkou Vonáskem by to bylo rozhodně lepší. Možná ano, ale nezapomeňte, že váš muž se na začátku choval také jako Jirka Vonásek a že zdaleka nevíte, jaká temná zákoutí Jiří skrývá. A pak - není krásné a silné znát někoho tak zarytě a hluboce? Jak zpívá Jožo Ráž: „Nikto ťa nepozná tak ako ja…“

S čím se váš muž smířil?

  • Sladkou chvilkou pro ženu se stává okamžik, kdy on řekne: „Tak pojď a pověz mi, co se stalo.“ Po dvacetiletém vztahu muž samozřejmě ví, že má jen naslouchat, že nemusí nabízet racionální řešení, ta si žena objeví sama.
  • Pochopil, že manželčino motoristické couvání či vjezd do garáže, luštění kvót v mapách a premenstruační tenze připomínají frašku.
  • Že jeho žena je desetkrát citlivější na dotek, potřebuje trochu romantiky, hodně mluvit, občas nakupovat, zútulňovat do detailů domov.
  • Že má vedle sebe multifunkčního tvora, který dokáže ve stejné minutě telefonovat, vařit, kontrolovat úkoly a připravovat věci do práce.
  • Ano, smířil se i s tím, že se jeho partnerka na houbách vždycky ztratí a že si neumí představit rozloženou kostku opětovně složenou.

Nikdy se však nesmíří s tím, že s ním jeho žena není šťastná!

On dokazuje svou lásku činy: vymaluje byt, poseká zahradu, vymění kachle, kupuje dárky. Muž je tvor značně praktický a nikdy nemůže naplnit manželčinu emocionální touhu po lásce z Titanicu. Moudrá žena to chápe. Stačí jí, když jedou v sobotu na výlet. Jestliže muž nevidí svou ženu spokojenou, je mrzutý a může odejít za jinou.

Na co jste si vy zvykla?

  • Že muž neumí být bezradný, a proto se nikdy nezeptá na cestu.
  • Že slovo láska a sex patří mezi jeho synonyma.
  • Že rád přepíná televizní a hudební stanice, protože mu podobná činnost připomíná čistý lov (což jí leze ukrutně na nervy).
  • Že pokud se schová ve své jeskyni, není radno ho z ní vytahovat, musí vylézt sám.
  • Že zeptá-li se jí: všechno v pořádku? a ona odpoví ano, stačí mu to. Dál ji zpovídat nebude.
  • Že nemůže začínat větu slovy: „mohl bys…?,“ ale „udělej to, prosím“.
  • Že vždy pozná, když jí lže.
  • Že jestli s ním chce mluvit, musí zvolit jediné téma a nemůže si dovolit slovně kličkovat, protože jí nebude rozumět.

Podle posledních průzkumů se manželé nejčastěji rozvádějí po dvaceti letech. Za rozchodem stojí nevěra, stereotyp, odcizení. Romantická věta: „Chci s tebou zestárnout“ se změnila v krutý opak: „Mám tě plné zuby!“ Škoda.

Snad kdyby ženy více studovaly mapy a muži častěji komunikovali, nebylo by třeba tolika konců. Oboje se dá totiž natrénovat.