Nechtějí sex. Jsou divní? Řeč je o asexuálech

Láska a vztahy 13. srpna 2020

Lidí, kteří žijí bez fyzické lásky, přibývá. Je to nový trend, či úchylka? Sex přece k životu patří, ne? Názory na tento fenomén se různí.

Jedni tvrdí, že je to reakce na rostoucí stres v naší přetechnizované společnosti. Lidé prostě už nemají sílu vyrovnávat se s dalšími překážkami a složitostmi.

Jiní hlásají, že je to reakce na všudypřítomnost sexu. Světem se dokonce šíří hnutí za uznání existence čtvrtého pohlaví – vedle heterosexuálů, homosexuálů a bisexuálů by měl člověk mít prý možnost označit se za asexuála.

Sek jsem se sexem

Asexuálové necítí žádnou sexuální přitažlivost k opačnému ani stejnému pohlaví. Někteří mají rádi mazlení, ale po intimním sblížení netouží. Většinou nechtějí ani děti, tudíž sex neprovozují ani za účelem rozmnožování.

Existují samozřejmě i tací, kteří sex ze svého života vytěsnili z přesvědčení. Například duchovní katolické církve. Ti ale nejsou zdaleka jediní, kdo drží celibát. I pro buddhistické mnichy a vyznavače některých východních náboženství není fyzické tělo důležité. Některé lidi dokonce celibát povznáší podobně jako meditace, půst či trénink.

Jde to vůbec?

„Na nedostatek sexu ještě nikdo neumřel,“ říká sexuolog Petr Weiss. To je pravda. Na druhou stranu tělo má jisté potřeby a jejich potlačování může mít i nepříjemné následky. To ostatně potvrzuje i Weiss, když dodává: „Je třeba rozlišovat dobrovolnou a nedobrovolnou abstinenci. V tom druhém případě můžou přijít bolesti hlavy, špatné zažívání či žaludeční neuróza.“

Sexuální pud se prostě nedá zcela potlačit. Nicméně se dá přetransformovat. Workoholismus je jedním z příkladů. Život bez sexu pro jednoho může znamenat úspěšnou kariéru, pro druhého duchovní cvičení a pro jiného přestávku na cestě k životu plnému sexu.

K čemu je ten sex vlastně dobrý?

Zástupy lidí marně hledají odpověď, zejména ve chvílích, kdy jim milostné pletky komplikují bytí.

V roce 1993 uvedlo 28 % českých mužů, že necítí žádnou sexuální potřebu. O pět let později to byla celá třetina. A 20 % mužů a 30 % žen žilo v té době v plném celibátu. Sex ovšem prospívá zdraví. Alespoň v genetickém slova smyslu. Nepohlavní rozmnožování v sobě totiž skrývá jeden nebezpečný zádrhel.

Vytvářením geneticky shodných kopií se násobí riziko chyb, těm se nevyhne nikdo. Při klonování se replikují dál a hromadí. Jednou přijde den, kdy jich bude příliš. A to je konec. Daný druh vyhyne kvůli dědičným poruchám.

Takže v zájmu zachování lidstva, hurá do toho, ať se vám to líbí, nebo ne!