Evropa: Modlitba
Nejste věřící? No ale to přece vůbec nevadí. Naopak, je právě nejvyšší čas zjistit, co na tom ostatní mají a jestli to přece jenom nefunguje. Nejlepší bude zapomenout, co si o modlitbě myslíte a co vám kdo řekl. Prostě to zkuste.
Jak to udělat: Posaďte se někam, kde vás nikdo nebude aspoň čtvrt hodiny rušit. Připravte si papír, kdybyste chtěli svoje slova zapsat, mluvte nahlas nebo jen tak v duchu, co se vám bude líbit víc. Představte si nějakou vyšší moc, jak vám bude taková představa vyhovovat, vůbec nevadí, že se při tom třeba nedůvěřivě šklebíte. A teď jí povídejte, co se vám stalo a co vás trápí. Řekněte nebo napište všechno, co vám běží hlavou. Jak je to nespravedlivé, jak si nevíte rady a že ostatní se mají líp a není to fér. Až to všechno řeknete, přenecháte tu záležitost vyšší moci.
Vyberte si adresáta: Může to být Bůh, Bohyně, otec, matka, vy sami, Ježíš, Panna Marie, vědomí, velká inteligence, příroda, celý vesmír, životní síla...
Vysvětlení: Američané mají rčení „Let go and let God“, jako že „Nech to být, nech to na Pánubohu.“ Nejde ale o to, abyste si u svého adresáta objednávali nějaké řešení, jen mu prostě sdělte svůj problém. Podělte se o něj s někým dalším, když vám nepomůže žádný člověk. Proč a jak modlitba působí, není vědecky prozkoumáno, asi právě proto, že to je záležitost víry. Víme ale, že modlitbou se přenášíme na tajuplný okraj vědomí. „Moje vysvětlení je,“ říká německá terapeutka Susanne Marx, „že to, co nás zatěžuje, pošleme jako balíček na onen okraj vědomí a pak ho pustíme dál. Tak jsme aspoň na krátkou dobu, než se zase spustí naše běžné myšlenky, spojeni s polem čistého vědomí, což je právě Bůh nebo nulový bod nebo co chcete. Toto pole je ovlivněno našimi přáními a úmysly. Univerzum, v němž žijeme, často nevnímáme a nemůžeme s ním navázat kontakt, protože nás neustále zaměstnává nepřetržité myšlení. Proto ho zastavte modlitbou.“
