„Mám ráda rychlá jídla,“ říká Hanka. Než aby se prý dělala se svíčkovou, raději si na ni zajede k mamince. „Co ale miluju a jím pětkrát týdně, jsou fazolky. Vyndám si z mrazáku jedno balení mražených fazolek, nakrájím vepřovou šunku na kostičky, rozehřeju pánev, na ni dám máslo, na to nasypu lusky, šunku a všechno to smíchám dohromady. Koupím si k tomu čerstvé pečivo... To je moje nejoblíbenější jídlo!“
Sebe často na jídle šidí, ale když žije s mužem, ráda ho vařením hýčká. „Těší mě, když příteli chutná. Jak jinak utáhnout chlapa než na vařenou nudli? Ale stává se mi, že jakmile dovařím a sednu ke stolu, nemám na jídlo chuť.“ Asi i proto, že při vaření pořád uzobává.
„To jsem celá já! Jsem schopná uzobávat i syrové těsto. Ještě než jde mísa pod vodu, vytřu ji prstem, v tom jsem čuňák. Ale jinak fakt nejsem kuchtička, která k obědu připraví svíčkovou a buchty. Dnes o to nakonec chlapi ani nestojí. Omáčky sice umím, ale dělám je jen jednou za čas. Snad až bude miminko, začnu vyvařovat. Jako malá jsem česká jídla milovala a nechci o ně své dítě připravit.“
Buchta s láskou
Častěji dneska peče, než vaří. „Mám ráda klasiku od maminky – kefírovou buchtu, bramborovou bábovku, koláč s drobenkou... Na takové věci, jako je tiramisu, moc nejsem. A když už na to dostanu chuť, tak si to raději koupím.
Jednou jsem bývalému příteli udělala obyčejnou kefírovou buchtu a na ni čokoládou napsala „Miluji Tě.“ Nešlo přece o to, že je to obyčejná kefírová buchta, která je hotová za pět minut, ale o to, že jsem ji dělala s láskou!“
Buchty si klidně taky dá, i když modelkuje. Nikdy nedržela žádnou dietu. Jí úplně všechno. Klidně spořádá guláš s pěti a vůbec nepřibere. Už třináct let má stejnou váhu!
„Kdybych držela diety, byla bych asi strašně agresivní. Stal by se ze mě nepříčetný člověk! Já jídlo miluju a jsem v něm tak trochu prasák. Dopřeju si třeba zmrzlinu, pak hamburger a završím to brambůrkami nebo mísou ovoce. Můj expřítel říkával, že jsem kachna - v pohodě si dám třešně, zapiju je studenu vodou a jsem naprosto v pořádku.“
Solí, sladí, pepří
Na modelku si vůbec stravu hlídá málo – má asi na postavu štěstí. „Hodně používám italské koření a také strašně moc solím. Můj tatínek je Moravák, tak jsme doma vždycky hodně pepřili a solili. A mně to zůstalo. Kolikrát si říkám: Nesol tolik, vždyť ta sůl zabije chuť jídla! Ale jak to jím neslané, nemám z toho radost. A tak si to pořádně osolím.“
A k tomu málo pije a pak má záchvaty migrény. „Ale jsem i na sladké. Občas cítím, že mám deficit cukru a musím si dát kolu. Pak mám zase deficit soli a sháním něco extrémně slaného. Třeba třikrát hrábnu do brambůrek a je mi dobře.“
Kefírová buchta
Potřebujete:
35 dkg polohrubé mouky
25 dkg moučkového cukru
2 celá vejce
4 polévkové lžíce kakaa
1 vanilkový cukr
1 lžičku jedlé sody
1 hrnek oleje
1 kefír
Postup:
Nejdříve dohromady smíchejte suché suroviny, pak přidejte ostatní.
Těsto vylijte na vymaštěný a moukou vysypaný plech.
Pečte ve vyhřáté troubě na 180 stupňů, zhruba 35 minut.