Dvacet let spolu? Ukažte mu, že jste šťastná!

Asi ano, protože víte, co za to dostáváte. Vedle vás stojí někdo, kdo s vámi půjde bez ptaní zakopat tělo zavražděného šéfa. Kdo vám každý den do nemocnice přinese květiny. Kdo se vás snaží vyslechnout, i když mu to často nejde. Kdo vždy a za všech okolností stojí na vaší straně.

Nevyvádíte kvůli hloupostem?

Manželství po dvaceti letech je malý zázrak. Každý den z vás padá: „Nemluv tak nahlas, vzbudíš děti!“ „Ukliď ty špinavé sklenice od počítače!“ „Dej vysušit mokrý ručník!“

Marně... Podle něj děláte poplach kvůli věcem zbytečným a podružným. A vaše reakce? Můžete se užírat nenávistí, vymýšlet pomsty, jak ho donutit poslechnout (sic!), nebo se zamyslet sama nad sebou – skutečně vyvádím kvůli hloupostem?

Už dvacet let ho prosíte, aby dělal to a nepouštěl se do tamtoho. Marně, poslechne málokdy. Před vámi totiž nestojí dítě, ale chlap. A vy přece nejste pyšná carevna! Pokud vám na něčem opravdu záleží a poprosíte ho, aby to nedělal, VĚTŠINOU pochopí. VĚTŠINOU však musí jít o jedno přání - pět jich prostě nezvládne.

Dokážete spolu mluvit i mlčet

Po dvaceti letech máte zmapovaný každý detail jeho chování a reakcí, jeho pohodlnost i bručounství. Někdy si myslíte, že už se nesnaží, že mu na vás nezáleží. Jenže je to jinak: Je prostě spokojený, má domov, kde může být sám sebou, nemusí lovit pracovní úspěch, přetvařovat se, vymýšlet strategie. Konečně nemusí být superhvězdou.

No, vidíte. A vy tenhle nejvyšší projev důvěry mylně zaměňujete za nezájem...

Ale ne vždycky. Ty nejsilnější manželské momenty si uvědomujete. A to nejen, když se loď potápí, ale i jaksi mimoděk. Třeba když oba vyslovíte stejnou myšlenku v téže chvíli, když pochopíte vtip, kterému rozumíte jen vy dva. Nebo když spolu dokážete mlčet a není to trapné ani prázdné.

Malý test: Jak vypadá zatěžkávací zkouška každého manželství?

Ne, do ponorky se pravděpodobně zavřít nemůžete, protože běžně dvě tři doma nemáte. Ale zkuste vařit společně každý své vlastní jídlo v mikrokuchyni. Zjistíte, že máte dvě možnosti: Nadávat si, že překážíte, nebo situaci okomentovat s humorem: „Dovolilo by tvé konkávně zaoblené bříško, abych prošla?“ „Posunul bys své brambory ze sektoru A do sektoru B?“

Manželství nemusí vždy připomínat válečné pole, kde dva generálové bojují o moc. Přesnější je přirovnání k ekonomické krizi a její sinusoidě.

Někdy se cítíme slastně v bezpečí, jindy máme pocit, že s Jirkou Vonáskem by to bylo rozhodně lepší. Možná ano, ale nezapomeňte, že váš muž se na začátku choval také jako Jirka Vonásek a že zdaleka nevíte, jaká temná zákoutí Jiří skrývá. A pak - není krásné a silné znát někoho tak zarytě a hluboce? Jak zpívá Jožo Ráž: „Nikto ťa nepozná tak ako ja…“

S čím se váš muž smířil?

• Sladkou chvilkou pro ženu se stává okamžik, kdy on řekne: „Tak pojď a pověz mi, co se stalo.“ Po dvacetiletém vztahu muž samozřejmě ví, že má jen naslouchat, že nemusí nabízet racionální řešení, ta si žena objeví sama.
• Pochopil, že manželčino motoristické couvání či vjezd do garáže, luštění kvót v mapách a premenstruační tenze připomínají frašku.
• Že jeho žena je desetkrát citlivější na dotek, potřebuje trochu romantiky, hodně mluvit, občas nakupovat, zútulňovat do detailů domov.
• Že má vedle sebe multifunkčního tvora, který dokáže ve stejné minutě telefonovat, vařit, kontrolovat úkoly a připravovat věci do práce.
• Ano, smířil se i s tím, že se jeho partnerka na houbách vždycky ztratí a že si neumí představit rozloženou kostku opětovně složenou.

Nikdy se však nesmíří s tím, že s ním jeho žena není šťastná!

On dokazuje svou lásku činy: vymaluje byt, poseká zahradu, vymění kachle, kupuje dárky. Muž je tvor značně praktický a nikdy nemůže naplnit manželčinu emocionální touhu po lásce z Titanicu. Moudrá žena to chápe. Stačí jí, když jedou v sobotu na výlet. Jestliže muž nevidí svou ženu spokojenou, je mrzutý a může odejít za jinou.

Na co jste si vy zvykla?

• Že muž neumí být bezradný, a proto se nikdy nezeptá na cestu.
• Že slovo láska a sex patří mezi jeho synonyma.
• Že rád přepíná televizní a hudební stanice, protože mu podobná činnost připomíná čistý lov (což jí leze ukrutně na nervy).
• Že pokud se schová ve své jeskyni, není radno ho z ní vytahovat, musí vylézt sám.
• Že zeptá-li se jí: všechno v pořádku? a ona odpoví ano, stačí mu to. Dál ji zpovídat nebude.
• Že nemůže začínat větu slovy: „mohl bys…?,“ ale „udělej to, prosím“.
• Že vždy pozná, když jí lže.
• Že jestli s ním chce mluvit, musí zvolit jediné téma a nemůže si dovolit slovně kličkovat, protože jí nebude rozumět.

Podle posledních průzkumů se manželé nejčastěji rozvádějí po dvaceti letech. Za rozchodem stojí nevěra, stereotyp, odcizení. Romantická věta: „Chci s tebou zestárnout“ se změnila v krutý opak: „Mám tě plné zuby!“ Škoda.

Snad kdyby ženy více studovaly mapy a muži častěji komunikovali, nebylo by třeba tolika konců. Oboje se dá totiž natrénovat.