1. stupeň: Co se v mládí naučíš
Koukáte se, jak si Jirka s Kačkou na pískovišti navzájem rvou vlasy? Jak dělají všechno pro to, aby spolu nemuseli jít stejnou cestou do školy? Říkáte si, že je to v pubertě přejde? Nespoléhejte na to.
Sourozenci se totiž mohou odcizit už v dětství. Stačí maličkost. Když Jiříkovi budete tak dlouho zdůrazňovat, ať si vezme příklad ze vzorné žačky Kačky, možná ji doopravdy začne nenávidět, protože dojde k závěru, že ho nemáte stejně rádi jako tu šprtku.
2. stupeň: Dělení
Znám kdysi harmonickou rodinu, kde rodiče podlehli pokušení rozdělit majetek. A to nejcennější – dům – přepsali na nejmladší dceru, miláčka rodiny.
Staršímu bratrovi sdělili, že on už přece bydlení má a taky rodinu, takže dokázal, že se o sebe umí postarat.
A strašně se divili, když je nepozval ani na svou svatbu. Tak jak říkám: Když dělit, tak hezky fifty fifty.
3. stupeň: Vetřelec
Životního partnera lze docela trefně přirovnat k novému sourozenci. A stejně jako nový brácha si brzy, jakmile se trochu oklepe, začne dělat nárok na postup na »rodinném žebříčku«.
Na tom by jistě nebylo nic divného, jenže když si nový „sourozenec“ začne výrazně kolíkovat své území, často používá věty typu: „Měl(a) by ses konečně rozhodnout, s kým vlastně chceš žít.“
4. stupeň: Svatba
Málokterý den dokáže rozdělit cesty bratrů a sester, jako právě veselka jednoho z nich. Zatěžkávací zkouška přichází v okamžiku, kdy se rozbalují svatební dary.
Osobně jsem byl svědkem toho, jak bratry nadlouho rozdělil fakt, že novomanželé dostali místo šlehače obraz. Ani jeden z nich si po letech vzájemného mlčení nepamatoval, co na něm bylo. Jen monolog čerstvé tchyně, která se slavnostního vybalování účastnila: „A co tím tvůj bratříček myslel? To se moc neukázal. No, ještě že máš, dcerunko, taky sourozence,“ dlouho zněl v uších všem.
5. stupeň: Dědictví
Řešení dědictví se dá skoro přirovnat k finančnímu vyrovnání partnerů během rozvodového řízení. Také je přece kdysi spojoval silný cit, také oni si slibovali, že »kdyby jednou«, rozejdou se přátelsky.
Bohužel to takhle funguje málokdy. Spíš se každý snaží urvat, co se dá.
Co dělat? Smiřte se s tím, že ať se u notáře dozvíte cokoliv, bude to tak jako tak špatně. A doufejte, že jste vždycky měli kliku a máte kliku i na sourozence.