Pozornost je zvláštní jev. Někdo ji má neustále, aniž by o ni stál. Jen si připomeňte ty zástupy celebrit pronásledovaných na každém kroku vlezlými paparazzi s fotoaparátem.
Nejen celebrity ale usilují o pozornost druhých. My všichni potřebujeme čas od času z nějakého důvodu získat něčí zájem.
Když chceme uspět při pracovním pohovoru, když se nám někdo líbí, když potřebujeme vysvětlit kolegům na schůzi svůj návrh nebo když chceme, aby nám prodavačka v obchodě přinesla do zkušební kabinky o číslo větší šaty.
Jak to ale udělat, aby vás ostatní vnímali? Zásadní je dát jim ty správné podněty.
Věnujte pozornost ostatním
Toužíte-li vzbudit pozornost jiných, musíte si jich vy sami začít všímat jako první. Vnímejte své okolí, ukažte zřetelně lidem kolem vás, že o nich víte. Pozdravte, usmějte se. Důležitý je oční kontakt, pokud je opětován, přidejte pokývnutí hlavy nebo pozdrav.
Občas můžete zapříst i krátký rozhovor. Uvidíte, jak si vás najednou lidé začnou všímat! Každý člověk má v sobě touhu po uznání, a když mu tuto pozornost věnujete, upozorníte tím i na sebe.
Oslovujte lidi jménem
Jména přitahují pozornost jako magnet. Všichni zpozorní, když zaslechnou své jméno. Zmiňujte při rozhovoru i jména ostatních přítomných, nejen těch, s nimiž právě hovoříte, vyvoláte tak napjaté očekávání.
Buďte aktivní komunikační partner. Vždycky oslovujte jménem.
Narušte rutinu
Zkuste v lidech probudit zvědavost. Začněte něčím efektním, naučte se zahájit svůj projev působivěji. Skvěle funguje, ukážete-li se jako citliví a vnímaví.
Když zahájíte svůj projev větou „Nevím, jestli je na to právě teď vhodná chvíle...“, jako byste dali znamení: Pozor, teď to bude jistě zajímavé! Lidé hned zbystří, zvlášť jestli byl hovor dosud věcný a bez emocí. Osobní zaujetí působí kontrastně, narušit rutinu znamená podnítit zájem.
Vyhýbejte se monotónnosti
Tohle známe všichni. Kdo z nás alespoň jednou neusnul ve škole při hodině nebo na nějaké přednášce? Monotónní řeč dříve či později uspí (ať už obrazně, či doslova) každého, byť by se snažil vzdorovat sebevíc.
Stále stejné tempo, neměnný tón hlasu bez změny hloubky či výšky – tím si pozornost rozhodně nezískáte. Naučte se tok řeči občas přerušit, zařadit něco odlišného – nějaký rázný výrok.
Krátké věty si člověk lépe zapamatuje, zachytí je snáz. A taky ze sebe nesypte slova jako vodopád. Udělejte občas odmlku. Ta se postará o to, aby důležitá věta zůstala viset ve vzduchu a měla čas zapsat se silněji do povědomí posluchačů.
Snažte se mluvit výrazně, zajímavě...