„Vždyť se to lije do aut“, „přepaluje se to“ nebo „je to akorát na svícení“. To si spousta Čechů myslí o oleji z té krásné žluté kytky, řepky.
A podezřívají zemědělce, že ji chtějí prodat jen proto, že je toho tady všude hodně. Spousta z těch námitek je přitom buď už historicky neplatná, nebo nebyla platná nikdy.
„Za posledních pětatřicet let jsme vypěstovali úžasné nové odrůdy, které nemají s těmi starými z dob první nebo druhé světové války nic společného,“ snaží se objasnit problém doc. ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.
Jaké si koupit domů?
- Z nových výzkumů vyplynulo, že v Česku používáme nejčastěji ve studené kuchyni olivový olej. Nejvíc ho mají rády matky s dětmi do 15 let, mezi nimiž mu dává přednost 81 procent respondentek. Taky ho mají rádi tzv. singles, tedy lidé žijící sami, mezi 30 a 50 lety (77 %).
- Druhým nejčastěji používaným olejem pro přípravu studených pokrmů je slunečnicový – na jídelníčku ho mívá 60 procent z nás.
- Doménou teplé kuchyně je olej slunečnicový, používaný v 80 procentech všech domácností, nejčastěji v rodinách žen s menšími dětmi (87 %). Další podrobnosti najdete na www.olejnadzlato.cz.
„V těch těžkých časech byl opravdu řepkový olej používaný hlavně pro svícení v lampách a nouzově i v potravinářství, protože nic lepšího nebylo. Ale to už je pryč, současné odrůdy jsou úplně jiné.“
Taky len nebo brambory
Pokud jde o to, že se z řepky dělá bionafta, říká Petr Baranyk: „Dělá, ale i jiné potraviny se využívají průmyslově a nikomu to nepřijde divné. Třeba brambory jako surovina pro výrobu škrobu a lihu k různým průmyslovým aplikacím, cukrová řepa k výrobě bioetanolu a len nejenom do pečiva, ale k výrobě vláken pro výrobu nití a látek či oleje pro výrobu fermeže a barev.“
Rozhodně pro řepkový olej je Pavel Suchánek z laboratoře pro výzkum aterosklerózy při pražském Ikemu. „Olej ze současných odrůd řepky se svým složením blíží oleji olivovému a v některých parametrech jej dokonce předčí, zejména díky vysokému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin,“ tvrdí.
Současný olej z řepky má téměř stejné složení jako ten olivový.
Proč je prý nad olivy
Vysvětlení pro učitele chemie a jejich nadané studenty zní takto: „Zdravotní přínos řepkového oleje spočívá v nízkém podílu nezdravých nasycených mastných kyselin (SAFA) a velmi vysokém obsahu zdraví prospěšných vícenenasycených mastných kyselin (PUFA). Navíc řepkový olej má velmi výhodný poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami.
Jako jeden z mála obsahuje méně vícenenasycených mastných kyselin skupiny omega-6 (n-6 PUFA), a má naopak vysoký obsah vícenenasycených mastných kyselin omega-3 (n-3 PUFA), zastoupených zejména kyselinou alfa-linolenovou.“
Nerozumíte ani slovo? Nevadí, my taky ne. Ale už se dá rozumět tomu, že ta posledně zmíněná kyselina alfa-linolenová a ostatní snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění, příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu a průchodnost cév, pozitivně ovlivňují srážlivost krve a snižují hodnoty krevního tlaku cév, předchází vzniku zánětů, posilují imunitní systém a brání vzniku alergických reakcí. Což je přesně to, co potřebujeme.
Tereza Maxová (31.8.1971 v Pardubicích)
Sežene se úplně jednoduše v každém supermarketu, když si dáte práci a přečtete si složení olejů na etiketě. Oni se totiž výrobci tím, že olej je řepkový nebo smíchaný s řepkovým, moc nechlubí – právě proto, že ho lidé nechtějí kupovat. Dívejte se nejlépe po zastudena lisovaném, i když je pravda, že takových není moc. Najdete je ale nejen v prodejnách zdravé výživy, taky ho mají některé obchodní řetězce. Nejlepší je lisovaný zastudena, a takový je třeba pod značkou Manka.
Nejlepší olej seženete v prodejnách zdravé výživy.