„Vaření miluji,“ vyznává se sympatická herečka, která i ráda experimentuje. „Teď jsem třeba objevila, že není problém koupit čerstvou hlívu ústřičnou (dříve jsem ji brala jako doplněk stravy na imunitu), opražit si ji a jako přílohu si dát brambor. Chystám se, že z ní zkusím i polévku.“ Většinou ale vyrábí rizota, všechno z trouby a saláty.
Mohlo by vás zajímat
„Mám takový zvyk: ke každému jídlu udělám zeleninový salát. Když někdy zhřeším a uvařím si něco nezdravého, jako je třeba smažený sýr na olivovém oleji a bramborová kaše, mám vyzkoušeno, že díky salátu toho sním mnohem méně.” A salát si dělá i k snídani.
„Moje nejlepší snídaně je salát, do kterého si přidám bylinky, třeba libeček nebo pažitku. Pak to smíchám s olivovým olejem, přidám balzamikový ocet, který občas nahradím citrónovou šťávou.
Připravím si chlebík – dám ho do trouby, aby oschnul a vytvořila se z něj topinka. Tu pak namažu pravým máslem. Mezitím si udělám vejce na měkko a všechno to dám na talíř.“
Hořčice klasická, maso bio
Andrea i její přítel prý jedí ke všemu hořčici: plnotučnou, kremžskou, dijonskou... „Ale nejlepší hořčice je stejně ta „komunistická“ v plastových kelímcích.” Není to prý žádný luxus, ale chutná mnohem lépe než ty „umělé“. I tatarskou omáčku kupuje nejraději obyčejnou českou. „Dávám přednost jídlům, která chutnají co nejpřírodněji. Nemám ráda polotovary.“
„Nenakupuji v supermarketech. Pečivo beru u pekaře a každý třetí den chodím k uzenáři pro maso a šunku.”
Na kvalitu jídla je Andrea vůbec náročná: „Miluji třeba kuřata. Ale odmítám je jíst, když nevím, z jakého chovu pochází. Dnes bývají nadopovaná hormony či antibiotiky, což může mít na člověka vliv třeba v podobě depresí. Proto si většinou kuře vozím od maminky ze Slovenska. Tady v Praze si kupuji jenom drůbež z farem, které se na chov kuřat specializují.”
Naštěstí má co vozit. „Máme rodinné hospodářství. Když odjíždím ze Slovenska, zabírá mi půlku kufru jen jídlo. Navíc moji bráchové jsou myslivci, takže doma máme i dostatek čerstvého masa z lesa.”
Spolu s kolegy Míšou Maurerovou a Petrem Vagnerem prodávala Andrea velikonoční pečivo pro nadaci Nový život
Sladké až pro děti
A tak Andrea vaří a vaří: „Vše, co mě napadne. Vlastně nikdy ani nevím, co to bude. Většinou se dívám, co mám, a pak to něčím doplním. Mám ráda maso na přírodní způsob a hodně zeleniny. Také dělávám zdravý segedínský guláš, ale místo tlustého masa dávám krůtí prsa a smetanu nahrazuji jogurtem. Místo knedlíků si dopřávám čerstvý „chrumkavý“ chleba.”
Jediné, do čeho se zatím nepustila, je pečení - nejí totiž sladké. „Když na ně dostanu chuť, dám si ovoce. Vzpomínám si, že když jsem byla malá, tak jsme doma jednou až dvakrát týdně pekli. Tehdy nebyly žádné peníze na čokolády. Maminka dělávala jablkový koláč, byla to sladkost a zároveň i jídlo. Já budu také péct, až budu mít děti,” slibuje Andrea.
Brynzové halušky Andrey Kerestešové
Potřebujete:
2 brynzy
5 až 6 brambor
výběrovou mouku
1 vejce
pepř
sůl
slaninu
Postup:
Brambory nastrouhejte, přidejte vajíčko a mouku (moje maminka tvrdí, že mouky musí být tolik, aby v těstě stála vařečka).
Mezitím dejte do hrnce vařit vodu s trochou soli. Jakmile přijde k varu, přes speciální síto vykrajujte halušky, které rovnou házejte do vody.
Hotové halušky pak sceďte a propláchněte studenou vodou (alespoň dvakrát).
Do mísy studených a čistých halušek přidejte postupně brynzu a dobře nad mírným ohněm promíchejte, aby změkla.
Podle chuti osolte, opepřete.
Mezitím si nadrobno nakrájejte slaninku a dozlatova ji na pánvi opečte a posypte porce.
Andrein osobní tip: Zkuste si dát k haluškám kyselou smetanu nebo kefírové či acidofilní mléko. Je to výborné!