Co se chce od moderního táty?

Psychologie 12. června 2020

Šťastný je ten, kdo může v superlativech vzpomínat na svého tátu. V případě syna to mimo jiné znamená, že nejspíš bude sám dobrým otcem, v případě dcery, že se vdá za toho pravého. A jak takovým otcem být? Zapomeňte třeba na to, že dobrý otec nebouchá do stolu.

Od antiky byl otec hlavou rodiny. Ještě po druhé světové válce se mu oficiálně říkávalo přednosta domácnosti. O padesát let později přednosta ‚dopřednostoval‘. Definitivně. Navrch padl dávný diskriminační předsudek, že matka má mateřský cit vrozený, zato otec musí k otcovství dozrát a naučit se mu. Nemusí. „Stačí udělat si čas, nebát se fyzického kontaktu a nechat se vést ‚hlasem přírody‘,“ říká brněnský psycholog Tomáš Novák.

ANI KOČKA, ANI PES

Zřejmě prvním vědeckým propagátorem tzv. nových otců u nás byl proslulý dětský psycholog Zdeněk Matějček. Tvrdil, že úkolem nového otce je zůstat otcem imponujícím, ale přitom se podílet na tom, co bylo původně výhradně mateřskými dovednostmi. Jenže když podáte prst, chtějí po vás za chvíli ruku až po loket. A tak se dnes po moderních otcích vyžaduje všelicos. Aby byli u porodu, i když se jim nechce, chodili domů včas, i když mají vydělávat, být autoritou, přesto však dokonale chápat, jak se kdo v domě zrovna cítí. „Muž má být silný, rozhodný, pevný a na druhou stranu má být citlivý, vnímavý, empatický... To ale nejde úplně dohromady, a leckdy se to dokonce vzájemně vylučuje,“ myslí si psychoterapeutka Jarmila Klímová z Konzultačního a terapeutického institutu Praha. Výsledek? Frustrovaný muž, který si přestává být jistý v kramflecích.

Dcera potřebuje zjistit, že mužský svět je přátelský, láskyplný a vstřícný a že ona se v něm bude umět pohybovat. A tak si to jde otestovat na tátovi. Přichází k němu, aby ho vyprovokovala a rozčilila doběla, na druhou stranu od něj potřebuje přijetí.

PRAVIDLO Č. 1: NEDĚLÁ MÁMU

Mužská mysl je naformátována racionálně, strukturálně a úkolově. „Aplikovat takovou mysl na zacházení s kojencem, který není schopný chápat pojmy a plnit požadavky, je nesmysl,“ vysvětluje Jarmila Klímová, proč se ani po moderním otci nemůže chtít, aby se kojenci věnoval stejně jako jeho matka. A jestli moderní otec někde dělá chybu, tak podle Jarmily Klímové nejčastěji právě v tom, že se snaží všem leckdy až nesmyslným požadavkům vyhovět a tátou-mámou se stát. „Nikdy to nefunguje dobře. V raném věku je z hlediska psychosexuálního vývoje nezastupitelná matka.“

PRAVIDLO Č. 2: DO ŠKOLKY S TÁTOU

Čím se moderní otec pyšní, je, že si na potomka udělá dost času s jeho nástupem do školky a školy. Tehdy je dítě poprvé konfrontováno s požadavky výkonu, odměny i trestu a tam je taky poprvé důležitý otec. Rodině se to bohatě vyplatí, protože když vede dítě do školky táta, obvykle se to obejde bez slz. „Je to proto, že od táty se očekává, že vás do světa vyšle,“ vysvětluje Jarmila Klímová s tím, že se tu potkává stejné se stejným. „Když má dítě v zádech mužskou autoritu řádu, hranic a bezpečí, s mnohem větší jistotou vstupuje do světa, kde se musí řád, hranice a systém přijímat.“

PRAVIDLO Č. 3: PŘÍSNĚJŠÍ NEŽ MATKA

Moderní otec je přísný. Kupodivu to děti, které potřebují hranice, dokážou ocenit. Školáci, mezi kterými se dělal průzkum v duchu ‚Jak se má moderní otec chovat?‘, se shodli na tom, že musí být mnohem přísnější než matka. Zároveň je s ním taky mnohem větší zábava. Odpovídá to americkému pohledu na věc: nový otec je popisován jako muž, v jehož systému hodnot je na jedné z nejvyšších příček naplnění podílu na výchově potomků. Jednoduše řečeno: Umí se a nebojí o dítě postarat. A to i tvrdě, když to situace vyžaduje. „Musí být ale ochotný dělat to. O to jediné běží,“ říká psycholog Tomáš Novák.

NEJHLOUPĚJŠÍ VÝCHOVNÉ MÝTY

  • MILUJÍCÍ, ZODPOVĚDNÝ OTEC JE PŘÍTOMEN U PORODU. „Já tvrdím: Nikdo by k tomu neměl být nucen. Porod je všechno jiné, jen ne školení otcovské lásky,“ říká Tomáš Novák.
  • DOBRÝ OTEC JE ZA VŠECH OKOLNOSTÍ MILUJÍCÍ. Sigmund Freud říkával: „Kdo tvrdí, že nikdy nevypadl z role, vypadává z ní dodnes.“
  • EXISTUJÍ ZÁSADNÍ PŘEDPISY O VÝCHOVĚ, TY JE TŘEBA ZNÁT A RESPEKTOVAT. „Bible výchovy neexistuje. Dobrým vodítkem může být ‚láskou a pravdou se nedá nic pokazit‘,“ komentuje Tomáš Novák.
  • DOBRÝ OTEC SE S DĚTMI UČÍ. Psycholožka Ladislava Lažová říká: „S dítětem se učí ten, kde je momentálně méně unavený.“
  • DOBRÁ MATKA MUSÍ PERFEKTNĚ ZVLÁDAT DÍTĚ I DOMÁCNOST. „Nemusí, zato touha po perfekcionalismu je neurotizující,“ varuje rodinný psycholog Tomáš Novák.

PRAVIDLO Č. 4: ŠŤASTNÁ MÁMA, ŠŤASTNÉ DÍTĚ

Jedním dechem Tomáš Novák dodává, že moderní otec se snaží vcítit do psychiky své ženy. A daří se mu to. Toho si na něm váží i psychoterapeutka Jarmila Klímová: „Je schopný a ochotný vyvažovat roli otcovskou a partnerskou. A umí být v obou rolích autentický.“ To bohužel neumí podle Klímové mnoho moderních žen; natolik se obětují dětem, že zapomenou být ženami – s celou šíří ženské krásy, sexuální koketerie, která k ženství patří, ale i s tím, že zanedbávají své zájmy, koníčky a osobní růst. Partnerství se ale musí pěstovat, i když se narodí dítě a dva lidé se stanou rodiči. Protože jednoho dne ‚návštěva‘ dítěte v našem životě skončí a pak už je pozdě něco dohánět. „Pořád je třeba pracovat na tom, čím budeme společný život naplňovat, co si budeme předávat a proč spolu chceme být. V tomto smyslu je moderní otec leckdy schopen vyvážit rodičovskou a partnerskou roli mnohem lépe nežli ženy. V tom máme co dohánět,“ myslí si Jarmila Klímová.

Táta syna několikrát porazí, ale pak si vyčíhá ten nejsprávnější okamžik, kdy ho nechá postavit se nad sebe. Tehdy se pokloní jeho schopnostem a dovednostem a může si být jistý, že takto vybavený syn je schopný ve světě tam venku obstát.

PRAVIDLO Č. 5: MODERNÍ OTEC NEKŘIČÍ, VZPOMÍNÁ

Období od šesti do dvanácti let je nejklidnějším výchovným obdobím v životě dítěte i jeho rodičů. Pro děti je důležité, aby dostávaly nové výzvy, pro otce, aby je motivoval. Zatímco do sedmi let se má otec chovat jako vlídný společník dětských her, od sedmi do dvanácti chtějí děti tátu energického, který ochotně poslouchá a jasně vysvětluje, chyby neignoruje a umí je vytknout. Když si náhodou nevíte rady, doporučuje psycholog Tomáš Novák zavzpomínat na vlastní dětství. Které mužské autority vám imponovaly? Jak se chovaly? Pomůže také to, že si své děti představíte za patnáct let, až se budou ve svém manželství a rodičovství chovat podobně, a nebudete se stydět za to, co od vás odkoukaly.

PRAVIDLO Č. 6: V ADOLESCENCI TVRDÝ NA SYNA

Aby byl na svět tam venku připravený, musí syn svého otce pomyslně překročit a dosáhnout dál. Moderní otec mu to umožní, byť musí opakovaně dojít k boji, tedy poměřování sil. Ať spolu soupeří v tom, kdo z nich uběhne maraton nebo líp umyje auto, musí otec svého syna několikrát porazit, aby mu ukázal, že má sílu. „Protože má-li syn svého tátu překročit, musí vědět, že otec není bezcenný. V opačném případě odchází do světa bez vlastní mužské sebehodnoty,“ vysvětluje Jarmila Klímová, proč je otcova role během synova dospívání nenahraditelná. Táta syna několikrát porazí, ale pak si vyčíhá ten nejsprávnější okamžik, kdy ho nechá postavit se nad sebe. Tehdy se pokloní jeho schopnostem a dovednostem a může si být jistý, že takto vybavený syn je schopný ve světě tam venku obstát.

PRAVIDLO Č. 7: NÁCTILETÁ DCERA MĚ NEROZČÍLÍ

Adolescence dcery je pro otce ještě těžší: „Musí se popasovat s nesmírně těžkou rolí, kterou je absolutní přijetí s dovolením odejít, a ne každý táta to úplně ustojí,“ říká psychoterapeutka. V ženském světě už je dcera doma, tam už to umí, potřebuje být vybavena pro vstup do světa mužů. Potřebuje zjistit, že mužský svět je přátelský, láskyplný a vstřícný a že ona se v něm bude umět pohybovat. A tak si to jde otestovat na tátovi. Přichází k němu, aby ho vyprovokovala a rozčilila doběla, na druhou stranu od něj potřebuje přijetí. „Táta, který to pochopí, a přestože je holka protivná, přijde domů opilá, tahá se s klukem se zelenou hlavou, ji umí vzít do náruče a ukázat jí, že ať bude dělat cokoli, on tam pro ni vždycky zůstane a nikdy neuhne, svoji roli zvládl. Pak už jen zbývá zůstat stát pokorně na prahu a mávat jí na cestu s tím, že ona to tam venku dá,“ říká Jarmila Klímová. Tehdy udělal moderní otec všechno, co měl. A udělal to dobře. Protože platí, že se máme rádi tak, jak moc nás hladila máma, a věříme si tak, jak moc nám věřil náš táta.