Rudé růže vyhrávají, ale nejsou jediné na světě!

My máme červené růže tak spojené s láskou a vášní, že nás dneska už ani nenapadne, že to nemusí být jejich jediný význam. Víte, že třeba v antice symbolizovala pomíjivost života? Římané slavili na jaře Dies Rosae, Dny růží, což byly ale ve skutečnosti smuteční obřady, něco jako naše dnešní „dušičky“.

U Germánů se také spojovaly růže se smrtí. Zasazovaly se na obětních místech nebo na hrobech. Ve východním Švýcarsku se ještě dneska říká hřbitovům Rosengarten, tedy Růžová zahrádka.

Kde se tedy s růží vzalo tolik lásky? Odpověď je jednoduchá: ve středověku byla růže ve spojení s uctíváním Panny Marie důležitým křesťanským symbolem. Marie dostala dokonce přívlastky jako Růže bez trnů nebo Nejkrásnější růže mezi ženami. A láskyplný vztah k Panně Marii se pak proměnil ve vyznání lásky obecně.

Valentýnská noční můra

A platí to na celém světě, což je potom překvapivě noční můra všech obchodníků s květinami. Čekali byste, že se budou radovat, kolik těch růží prodají? Není to tak jednoduché, jak se zdá. „Valentýn je pro nás, obchodníky s květinami, ten nejméně oblíbený svátek v roce,“ řekl mi překvapivě Aleš Vít z velkoobchodu Tulipa Praha.

„Jedná se totiž prakticky o svátek celosvětový a všichni ho chtějí slavit stejně, rudou růží. Bohužel se tedy dostáváme do situace, kdy soupeříme o jeden stejný produkt s mnohem movitější kupní sílou. Západní Evropa, americký kontinent i Rusko mají více peněz a možnost prodávat za vyšší ceny. Proto nemusí tolik pohlížet na ceny nákupní.

To zvyšuje, mnohdy i několikanásobně, ceny na květinové burze v Nizozemí, což je světové centrum obchodu s květinami. Zvyšují se taky ceny z přímých dovozů z Kolumbie, Ekvádoru i Keni. Výsledek je pak hodně vysoká cena růží u finálního prodejce. Lidé, kteří je kupují u květinářů, se pak na ně velmi zlobí, že se neslušně obohacují, ale není to pravda.“

Taky jiné kytky jsou krásné

No prosím. Takže z ekonomického hlediska bychom měli vzít na milost i jiné květiny než růže – ostatně já mám radši tulipány, ze kterých jsem měla i svatební kytici. Nebo gerbery. A nejsem sama, Aleš Vít říká, že lidé už hodně kupují taky jiné barvy růží než rudé, a nechají si vázat i kytice z jiných červených květin.

A kupodivu dodává, že podle jejich květinářských zkušeností víc slaví Valentýna starší než mladší generace. „Mladí si všímají stále více 8. března, tedy Dne žen, a taky květnového Dne matek,“ poznamenává.

To, že na Valentýna nejsou nutné jenom růže, potvrzuje i zahradní architektka Barbora Trojanová, která se zabývá i květinovou výzdobou interiérů (www.greeninteriors.cz). „Symbolika květin a barev je kouzelná pohádka, se kterou si můžeme hrát, a vytvořit tak velmi něžný a osobní dárek.

Třeba konvalinka bude znamenat přátelství, bílý šeřík rodící se lásku, kytice v zelené symbolizuje štědrost a oranžová bezpečí. Navíc nemusíme o Valentýnu darovat jen květy řezané, ale taky hrnkové, které dokážou říkat ´miluji tě´ mnohem déle,“ říká architektka.

„Vhodné jsou například Phalaenopsis, Ranunculus, Cyclamen, Azalea, Kalanchoe nebo různé druhy cibulovin. Do květin lze přidat i malé dárečky symbolizující lásku - srdíčka ze skla, křišťálu nebo dřeva podle osobnosti obdarované ženy.“