Strom dospělého kávovníku dosahuje výšky šest až deset metrů. V takové výšce by se však těžko sklízelo, a tak se na plantážích rostliny udržují od 1,5 do 3 metrů. Než se z jednoho kávového zrna vyvine sazenice, trvá to osm měsíců. A do první sklizně tři roky.
Zelený prstenec kolem zeměkoule
Kávovníky jsou dost citlivky: nesnášejí nízké teploty, ale ani horko a sucho a daří se jim pouze v tropickém podnebí. Představte si, jak se kolem Země podél rovníku (mezi 23. severní a 25. jižní rovnoběžkou) táhne pás kávových plantáží, který je přerušen pouze v chladné chilské vysočině a afrických pouštích.
Díky tomuto stále zelenému prstenci se káva pěstuje asi v 80 zemích, avšak pouze 50 ji exportuje v množství, které stojí za zmínku.
Absolutně největší kávovou velmocí na světě je samozřejmě Brazílie. V Jižní a Střední Americe jí zdárně sekundují Kolumbie, Guatemala a Kostarika. V Africe jsou největšími producenty kávy Etiopie, Keňa a Uganda. A v Asii se káva pěstuje hlavně ve Vietnamu, Indii a Indonésii.
Kávovníky jsou citlivky, manipuluje se s nimi ručně Kávovou velmocí je Brazílie. Zdejší plantáže jsou opravdu obrovské
Rozvíjej se, poupátko
Květy se otevírají jen na několik dní v roce a vydávají líbeznou vůni podobnou jasmínu. Každý trs se skládá z 15 jemných, rychle uvadajících kvítků. Rostliny kávovníku se na plantážích pěstují s mimořádnou pečlivostí a průběžně se kontrolují, protože přemnožení škůdců nebo kolísání podnebí mohou pěstitele rychle ekonomicky zruinovat.
Aby byla zaručena dobrá úroda, musí být na plantážích konstantní teplota (15 až 25 stupňů) a stálé povětrnostní a srážkové podmínky (1 500 až 2 000 mm ročně). Na těch posledních záleží obzvlášť. Pokud totiž neprší, kávovníky prostě nevykvetou.
Jenže globální oteplování a s ním spojené změny mají za následek i zkracování období dešťů a ubývání srážek, což do budoucna ohrožuje produkci kávy. Proto se společnosti, jako je například Tchibo, kterým záleží na trvale udržitelné produkci kávy, dlouhodobě angažují v aktivitách na ochranu klimatu.
Kolik z jednoho stromu?
Barva plodů se v průběhu zrání mění od zelené přes žlutou až po svítivě červenou. Uvnitř kávových třešní bývají dvě semena - ona vytoužená kávová zrna. Jeden vzrostlý kávovník nese maximálně 5 až 8 kilogramů kávových plodů, z nichž lze získat 1 až 2 kg zelených kávových zrn.
Káva se hlavně v horských oblastech dodnes sklízí ručně. Zkušený pracovník sebere oběma rukama za den 20 až 100 kg kávových třešní.
A za jak dlouho nasbíráte v článcích našeho partnerského webu kafe.cz 30 kávových zrnek vy? Zapojte se do Velké jarní soutěže Tchibo o pohádkové výhry!
Věděla jste, že...
- ... káva má svůj rodný list? V průvodních dokladech, případně přímo na žocích, je vyznačena země původu, pěstební oblast nebo vývozní přístav, vývozce, způsob zpracování (suchý, mokrý) a jakostní třída. To vše má, podobně jako například u vína, vliv na senzorické vlastnosti a cenu kávy.
- ... kávová zrna Tchibo poznáte nejen podle chuti, ale i zrakem? Jsou totiž výrazně větší než ostatní. Kvalita je ostatně pro společnost Tchibo tím nejdůležitějším. Vyzkoušejte některou z jednodruhových káv Tchibo Exclusive Origins, prodávaných v obchodech Tchibo, a dáte nám za pravdu.