„Podle odborníků jsou „éčka“ daleko menším problémem, než jsou například různé kontaminace či používání nekvalitních a nejakostních surovin,“ uvádí Petr Havlíček.
Všechny látky označené kódem E, které se přidávají do potravin, musí být navíc schváleny mezinárodní organizací European Food Safety Authority (EFSA) a hranice bezpečnosti jsou stanoveny s obrovskými rezervami – aby aditiva dosáhla této hranice, musel by jich spotřebitel sníst 100 až 1000násobné množství.
Rizikovější je také špatné nutriční složení potravin a stravy celkově. Nutriční hodnotu stravy si ale musí každý ohlídat sám. U některých potravin si v obchodě můžete vypomoci logem Vím, co jím.
Chceme růžovou šunku
Aditivní látky se do potravin dávají z celé řady důvodů. „Konzervační látky se používají za účelem prodloužení trvanlivosti, pro dodání té správné barvy, sladkosti, pro aroma…,“ popisuje Hlavatá a dodává, „důvodem, proč výrobci přidávají do svých produktů přídatné látky, jsme velmi často my.“
My chceme růžovou šunku, pečivo žluté jako z domácích vajec, všechno voňavé a chutné. Odvykli jsme přirozené chuti a přirozené barvě. A to je špatně.
Učte děti na přirozenou chuť a barvu potravin
Při běžné konzumaci "éčka" žádné zdravotní riziko nepředstavují, potíž by mohla nastat jedině v případě konzumace nadměrného a častého příjmu některých produktů, jako jsou například nápoje s konzervanty a sladidly. Na to se hledí zejména u dětí.
„Důvod, proč bychom ale měli dětem vybírat potraviny chudé na přídatné látky, není v tom, že by konzumace potravin způsobovala alergie nebo hyperaktivitu u dětí. Důvodem je zejména to, že by se děti měly zvykat na přirozenou chuť, a ne na příliš sladké a slané potraviny,“ dodává Hlavatá.