Vegetariánská strava se v posledních letech stává velmi oblíbenou. Zatímco v naší vlasti se počet „nejedlíků“ masa pohybuje kolem dvou až tří procent, ve Velké Británii, Německu či Švýcarsku tvoří vegetariáni zhruba osmiprocentní komunitu.
Pro některé představuje vegetariánství pouze formu stravování, u jiných se jedná o celkový životní postoj, který vychází z etického přesvědčení, že člověk nemá právo zabíjet a týrat zvířata. Dotyční pak nejenže nekonzumují žádné pokrmy živočišného původu, ale odmítají také kožené výrobky či kosmetiku testovanou na zvířatech.
Pak je tu ale ještě další (třetí) skupina, kterou k bezmasé stravě dovedly důvody zdravotní. „Vzdání se tučného masa má pozitivní vliv na cévy a kardiovaskulární systém, proto se doporučuje zejména lidem s vysokým krevním tlakem. Vegetariánská strava se osvědčila také při léčbě cukrovky druhého typu, neboť v mnoha případech pomáhá více než strava diabetická,“ vysvětluje profesor Rudolf Poledne z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.
POHLAZENÍ PRO TRÁVENÍ
Příznivý vliv nemá vegetariánská strava pouze na srdce a cévy, blahodárně působí i na zažívání a trávicí systém. „Po čtyřicítce dochází k určitému poklesu klidového metabolismu, přirozeně se zvyšuje podíl tuku v těle a klesá množství aktivní svalové hmoty. Dochází také ke zpomalení činnosti střev, což může mít za následek zácpu nebo nepravidelnost vyprazdňování,“ uvádí dietoložka Karolína Hlavatá.
Čím nahradíte maso?
- Sója a tofu - obsahují velké množství lehce stravitelných bílkovin a jen velmi málo sacharidů a tuků.
- Mořské řasy - jsou cenným zdrojem minerálů a vitaminu B12, důležitého pro tvorbu červených krvinek a funkci nervového systému.
- Banány, obilné klíčky, avokádo - dodají tělu vitamin D potřebný pro pevné a zdravé kosti.
- Mrkev, špenát, mango - obsahují vitamin A důležitý pro dobrý zrak.
- Chlorella - obsahuje 58 % velmi hodnotné bílkoviny, vitaminy a biotin, který zabraňuje lámání vlasů a nehtů.
- Mák, mléko a vejce - obsahují bílkoviny, jež jsou nezbytné pro správnou funkci orgánů a svalstva.
- Ryby a drůbež - pokud nejste zapřisáhlí vegetariáni, dopřejte si je 1 až 2krát týdně. Obsahují důležité omega-3 kyseliny, bílkoviny, vitaminy skupiny B, zinek, selen, železo a jód.
- Luštěniny a ořechy - poskytují tělu cenné minerální látky a stopové prvky, vitamin E a bílkoviny, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
]]]
Mírné vegetariánství je proto vhodné pro všechny, kdo trpí zažívacími potížemi, nebo pro ty, kdo chtějí svůj organismus detoxikovat. Díky vysokému přísunu vlákniny z obilovin a zeleniny, a zákazu živočišných tuků je vegetariánství rozhodně zdraví prospěšné.
Nadměrná konzumace červeného masa, zejména uzenin a paštik, má úzkou souvislost nejen s vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu v krvi, ale také s obezitou a tím pádem i vyšší bolestivostí kloubů, na něž je kladen větší nápor, či se vznikem rakoviny tlustého střeva a konečníku.
VÝHODY PŘEVAŽUJÍ
Pokud se vyvarujete extrémů a ohlídáte si, aby váš jídelníček obsahoval všechny výživové látky (dostatečné množství bílkovin, důležitých aminokyselin, omega-3 kyselin a stopových prvků), je vegetariánství rozhodně krokem kupředu.
Méně tuku a více vlákniny má za následek, že lidé, zejména pak ženy v období menopauzy, po přechodu na vegetariánskou stravu ztrácejí 5 až 10 % hmotnosti, což příznivě mění BMI.
Mizí tak nejen strach z nadváhy či obezity, ale také z výskytu onemocnění: např. riziko vzniku rakoviny je menší o 40 %, infarktu o 30 %, mozkových příhod až o 50 %. Vzhledem k tomu, že v jídelníčku vegetariána dominuje čerstvá strava s vysokým množstvím antioxidantů, dochází k menšímu poškozování buněk volnými radikály a ke zpomalení našich biologických hodin. A delší život za pár odřeknutých buřtů a tataráků přece stojí, nebo ne?