Roztroušená skleróza je nemoc genderově nespravedlivá: postihuje více ženy, odborníci mluví o poměru 2 : 1, někdy dokonce 3 : 1. A také je mimořádně krutá, nejčastěji se totiž objevuje mezi 20. a 40. rokem života, tedy v období, kdy ženy zakládají rodinu a potřebují být nablízku svým dětem. Lékaři už svým pacientkám těhotenství nezakazují, i když ještě před dvaceti lety se ze zprávy o šťastné události rozhodně neradovali.
Nebezpečí je v hormonech
Lékaři (ale i samotné ženy) si všimli, že před menstruací se pacientky zpravidla cítí hůř. Stejně tak je známo, že nemoc může poprvé zaútočit po porodu nebo na začátku menopauzy, v obdobích, kdy hladiny hormonů výrazně kolísají. Pro zdravé ženy ale platí, že bát se porodu jako vyvolávače nemoci je zbytečné. Má-li totiž někdo k nemoci předpoklady, může ji spustit jakýkoli jiný stres nebo choroba, například vážnější viróza. Podle studie australských vědců však mají ženy, které porodily, mnohem nižší pravděpodobnost, že se u nich toto autoimunitní onemocnění rozvine.
Rozhodnutí rok předem
Ženy s roztroušenou sklerózou musejí počítat s tím, že jejich těhotenství bude přísně plánované, ideálně rok předem, minimálně však půl roku. Některé léky by se totiž měly vysadit už šest měsíců před otěhotněním, nicméně ne každé ženě se podaří otěhotnět ihned, jakmile si to přeje. A být třeba rok bez léků? To je pro nemocné příliš nebezpečné. „Od amerického úřadu pro potraviny a léky (FDA) má glatiramer acetát známku B, což znamená, že je bezpečný, pokud ho ženy vysadí hned po otěhotnění. Ani interferon beta není v prvním trimestru škodlivý,“ vysvětluje profesorka Eva Havrdová z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, neuroložka a odbornice na roztroušenou sklerózu.
V prvním trimestru se nesmí ataka (neboli záchvat nemoci, který přichází po období klidu) řešit pomocí kortikoidů, jak se jinak běžně dělá, to by mohlo narušit vývoj plodu. Jestliže však matku v prvním trimestru postihne komplikovaná ataka (takzvaná hemiparéza, kdy ochrne polovina těla), je to bohužel důvod k umělému ukončení těhotenství.
Kojit? Ano, ale jen chvíli
Další komplikace mohou nastat ohledně kojení. Žena by se totiž měla co nejdříve vrátit k lékům, které jí upravují imunitu – a to nemůže, pokud kojí, protože silné látky by se dostaly do mléka. „Kojení by mělo probíhat nejvýše dva až tři měsíce. Pokud je onemocnění velmi aktivní, pak by žena neměla kojit vůbec,“ zmiňuje profesorka Havrdová. Matka v dobré kondici je pro dítě důležitější než mateřské mléko, kojenecká mléka jsou navíc podle docentky již dostatečně kvalitní. Je to vlastně docela malý ústupek, který pacientky musejí udělat.
Babička na záskok
Problém je v tom, že po pohádkovém těhotenství může přijít zhoršení. Proto ještě dnes některé mladé ženy volí raději potrat nebo sterilizaci; bojí se, že po porodu skončí na vozíku a nezvládnou se o dítě postarat. „Já jim ale říkám: milujte se a množte se,“ říká s trochou nadsázky psychoterapeutka Renáta Schubertová. Podle ní je důležité vědět už před otěhotněním, že když kvůli atace žena načas „vypadne“, bude mít za ni kdo zaskočit. Ani ne tak partner, který musí zpravidla pracovat a zabezpečovat rodinu po finanční stránce, jako spíš babička, sestra nebo třeba hodná sousedka.
Dědičnosti se nebojte
Roztroušená skleróza je sice geneticky podmíněné onemocnění, ale zdaleka nemůžeme říct, že se jedná o jeden jediný gen, kterým by se nemoc předávala z generace na generaci. Záleží také na infekčních nemocech, které člověk prodělal (zmiňuje se například virus Epstein-Barrové), častěji jí trpí kuřačky nebo ženy, které v nízkém věku dosáhly BMI nad 30. Velkou roli hraje také nedostatek vitaminu D. Ukázalo se například, že při atakách nemoci jeho hladina v těle výrazně klesá. Rada pro nastávající matky, ať už postižené RS, nebo zdravé ženy, je proto jasná: hlídejte si vitamin D, který získáváme z ryb nebo krátkého, avšak každodenního pobytu na slunci.
A co říkají statistiky? Má-li jeden z rodičů RS, je pravděpodobnost, že nemoc bude mít i jeho potomek, jen o málo vyšší ve srovnání se zdravou populací, pohybuje se mezi 1 až 4 procenty. Jestliže nemocí trpí oba rodiče, riziko vzroste, ale ani tak není příliš velké. Mít dítě je pro většinu žen zásadní a je skvělá zpráva, že diagnóza RS na tom nic nezmění.