Díky celiakii si otevřela podnik. A daří se jí

bezlepek
Marie Zemanová (na snímku vpravo) si otevřela vlastní bistro, kde se vaří výhradně bez lepku.
Finance a kariéra 21. října 2014

Se zdravotními problémy bojovala Marie Zemanová přes dvacet let. Lékaři přesto nebyli schopní říci, co jí je. „Ve chvíli, kdy už jsem nemohla téměř dýchat, mi konečně sdělili diagnózu.“ Ta zněla: celiakie.

„To, že bych mohla mít alergii na lepek, dlouhá léta nikoho nenapadlo,“ líčí Marie, která se k tomu, že by mohla být celiakem, dopracovala více méně vlastním aktivním přístupem.

„Upřímně si myslím, že jsem tyto potíže měla už v době puberty, ale pokaždé když jsem přišla za doktorem s tím, že se necítím dobře, sklouzlo to k jiné »nemoci«.“ Adekvátní léčby se tak Marii nedostalo.

„Zlom nastal v mých šestadvaceti, kdy se mi narodila dcera a krátce po porodu, v šestinedělí, mi zjistili rakovinu lymfatických cest. Osobně si myslím, že to byl důsledek mé dlouholeté neléčené celiakie, kdy mi po celou tu dobu lepek zanášel lymfu.“ Marie podstoupila operaci, která i navzdory tomu, že dopadla dobře, zdravotní potíže způsobené konzumací lepku nevyřešila. „Byla jsem stále unavená, v obličeji jakoby průhledná, měla jsem zažívací potíže, průjem, trpěla jsem plynatostí. Každý se mě ptal, jestli jím nebo jestli nejsem nemocná. U doktorů jsem byla častěji, než mi bylo milé, ale žádný z nich mi nepomohl.

Když mě bolely klouby, dali mi léky na klouby. Když jsem měla oslabenou imunitu, předepsali mi vitaminy. Na komplexní vyšetření a rozbory krve, které by mohly ukázat, že trpím celiakií, mě nikdo neposlal.“

KONEČNĚ DIAGNÓZA

Tímto způsobem Marie přežívala až do pětačtyřiceti let. „V té době mě už hodně bolely svaly i klouby. Nebyla jsem schopná žádné sportovní aktivity. Trávicí problémy se stupňovaly, přidaly se potíže s dechem. Naštěstí jsem v té době šla na preventivní prohlídku ke gynekologovi, po které jsem byla poslána také na ultrazvuk.

Tam mi paní doktorka, která se věnovala i alternativní medicíně, sdělila, že to vypadá na nádor kolem dělohy. Prý se ale jedná o nezhoubný nádor, který půjde odoperovat. Současně se mě začala vyptávat, kdy jsem měla naposledy nějakou virózu, jak jsem na tom s imunitou a tak dále. Posléze mi řekla, že jsem plná lepku.“ Pak následovalo kolečko různých vyšetření, která slova paní doktorky potvrdila.

Něco málo o celiakii

  • Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění tenkého střeva, které je citlivé na lepek neboli gluten.
  • Lepek je obsažen v obilí (pšenice, ječmen, žito, oves).
  • Jedinou možností léčby je v současné době držení bezlepkové diety. Mezi zakázané potraviny patří například klasické pečivo, těstoviny, knedlíky, cukrářské výrobky, obilné vločky, kroupy a další.
  • Celiakie se někdy také objevuje spolu s jinými onemocněními. Mezi takzvané přidružené choroby patří například cukrovka, onemocnění štítné žlázy, poruchy imunity, neplodnost apod.
  • K hlavním projevům celiakie patří hubnutí, slabost, únava, průjem, nadýmání, kožní ekzémy, teploty, otoky a jiné.

Od chvíle, kdy se Marie konečně dozvěděla správnou diagnózu, uplynulo šest let. „Zvyknout si na bezlepkovou dietu bylo těžké, zvlášť první tři čtyři měsíce, kdy mi chybělo úplně všechno. Zkoumala jsem obaly, složení jednotlivých potravin a zjistila jsem, že lepek se přidává takřka do všeho. Nakonec jsem se rozhodla, že se vrátím ke své původní profesi a budu si bezlepkově vařit a péct sama,“ vzpomíná Marie, která vystudovala střední hotelovou školu.

Následujících devět měsíců dávala Marie dohromady různé recepty a zkoušela všelijaká jídla. „Našla jsem spoustu starých receptů po babičce, které jsem upravila do bezlepkové formy. Některé jsem obohatila surovinami navíc, některé jsem nechala tak, jak byly.“ Na bezlepkovou dietu postupně přešla celá rodina.

„Manželovi i dětem moje bezlepkové recepty chutnají. Ale samozřejmě, když si chtějí dát klasický kváskový chleba, koláč nebo sušenky, nebráním jim.“

NAJEZTE SE

Minulý rok se Marie rozhodla otevřít vlastní bezlepkové bistro. „Překvapilo mě, kolik je v Česku celiaků. A ještě více jsem žasla nad tím, jak málo existuje bezlepkových obchodů a restaurací.

To byl vlastně hlavní impulz, proč jsem se rozhodla pro pečení bezlepkových chlebů na objednávku a posléze i pro otevření vlastní minirestaurace. Těžké bylo nejen najít vhodný a cenově přijatelný prostor, vyškolený personál, který by vařil a pekl z bezlepkového těsta, ale i šikovnou obsluhu, která bude umět zákazníkům poradit a odpovědět jim na všechny otázky, týkající se jednotlivých pokrmů, jejich složení a podobně.“

To se Marii podařilo a začátkem letošního roku otevřela svou restauraci v Praze na Palmovce. „Jídla se snažím vařit z kvalitních českých čerstvých surovin. Hodně používám pohankovou mouku, která se nejvíce blíží klasické lepkové mouce, rýžovou a samozřejmě bezlepkovou. Některé pečivo dodávám i do kaváren a obchodů se zdravou výživou, chleba a různé sladké záviny peču na přání jednotlivým zákazníkům, kteří si je pak mohou vyzvednout v mé restauraci. Rozvážku zatím nezajišťuju, ale doufám, že i to se časem změní.“ Během prázdnin prošla restaurace rekonstrukcí, takže bylo několik týdnů zavřeno. „Začátkem října jsme ale znovu otevřeli a těšíme se na všechny, kdo k nám přijdou.“

SVATBA BEZ LEPKU

Kromě pečení a zajištění chodu restaurace se Marie věnuje poradenské činnosti pro celiaky. „Snažím se s nimi podělit o své vlastní zkušenosti a ukázat jim tu takzvaně pozitivní cestu.

Aby se z držení bezlepkové diety nehroutili, ale snažili se na tom vidět to dobré.“ A když jí zbude ještě nějaká volná chvíle, sestavuje bezlepkové menu pro svatební hostiny a oslavy nebo si sedne k počítači a píše knihu. „Z části se jedná o autobiografii, ale převážná část bude tvořená z receptů. Když všechno půjde podle plánu, ráda bych ji vydala příští rok.“