Srdceryvný příběh první dámy: Hana Benešová svému manželovi obětovala vše

Příběhy 2. 7. 2016

„Tichá, jemná a krásná, trpělivá a skromná; krajně sebezapíravá, vedle muže tak přetíženého prací, jak vždy byl ministr Beneš,“ tak o Haně Benešové psal Karel Čapek. Dnešníma očima byly její oběti lásce skutečně mimořádné.

hana benesova 1
foto:

Drama exilu a u výslechu

Hana byla oddaná, milující, starala se o něj a snažila se ho neobtěžovat domácností, plnila také úlohu jakési sekretářky. Kromě dohlížení na jeho životosprávu, oblečení a ostatní mu opisovala texty přednášek, pomáhala s překlady a opravovala práce studentů. Ale ačkoli to může vypadat, že jejich život byla jen práce, nebylo to tak: hráli také tenis, plavali a v zimě rádi lyžovali a bruslili. Když vypukla první světová válka, manželé se zapojili do odboje a protirakouských aktivit prof. Masaryka, za kterým Beneš v září 1915 odešel do exilu. Haně nabídl rozvod, aby ji chránil, ale odmítla. Krátce po Edvardově útěku začalo vyšetřování odboje, které rakouskou policii dovedlo až k Haně. Byla opakovaně vyslýchána, zhroutila se až při konfrontaci s ručně psaným manželovým vzkazem a prozradila, kde jsou ukryté Masarykovy spisy. Půl roku prožila v otřesných podmínkách ve vojenské nemocnici, propuštěna byla kvůli špatnému zdravotnímu stavu na jaře 1916 a v listopadu téhož roku byla při hlavním líčení znovu zatčena a převezena do vězení ve Vídni. Strávila tam pět měsíců a zdravotní následky si pak nesla dlouhá léta.

Proč neměli děti? A jak se stala Hana miláčkem národa a módní ikonou? Čtěte na další stránce.