Adéla (41): Miluju svého bratra, i když se to nesmí. Ale dáváme si pozor!

Příběhy 24. srpna 2018

Nedávný rozsudek evropského soudu nad německým párem sestra-bratr opět potvrdil, že incest není legální. Přesto fyzická láska mezi sourozenci není tak neobvyklá.

Jednačtyřicetiletá Adéla požadovala změnu jména, ale jinak je její příběh pravdivý. „Změnila jsem si jméno, aby mě nikdo nepoznal. Protože dobře vím, že s bratrem děláme něco zakázaného. Ale protože ho miluju, nechci se ho vzdát a on se nechce vzdát mě,“ trvá na svém.

„Nikdo si nesmí ničeho všimnout. On už tak o nás kdekdo mluví, pomlouvají nás, ale asi by je ani ve snu nenapadlo, že jsme oba zůstali sami, bez partnerů, protože jsme pro sebe partneři navzájem my dva. Bylo to tak odjakživa, přestože já jsem měla pár kluků a bratr, který je o pět let starší, byl dokonce ženatý. Ale teď je dávno rozvedený a konečně jsme šťastní, že můžeme být spolu.“

Bratr hrál roli otce

Adéla s bratrem přímo domácnost nesdílí. Ale bydlí blízko sebe, takže se mohou často navštěvovat a nikomu to není divné. Nikdo na vesnici neřeší, že když je žena sama, chodí jí bratr pomáhat se zahradou nebo s opravami v domě. To všechno bratr opravdu dělá, a nikdo se určitě ani nediví, že se za to o něj Adéla stará, vaří mu a pere. Jenže nikdo neví, že je navíc spojuje vztah - se vším, co k tomu patří.

„Řekli jsme si to už kdysi dávno, když jsme byli ještě skoro děti. Tehdy s tím přišel bratr a já jsem se nebránila, protože pro mě představoval ztělesnění skutečného muže.“

Otec jejich matku totiž opustil, když byly děti ještě malé, a jeho roli u nich doma zastával právě bratr. Dobře se pamatuju, jak jsem žárlila, když se kolem něj motaly holky, protože jemu bylo osmnáct a mně sotva třináct. Bylo mi jasné, že pro něj malá sestra není žádná partnerka. To mě samozřejmě ještě vůbec nenapadlo, že náš vztah se jednou vyvine úplně jinam, než jak si lidé obvykle sourozeneckou lásku představují.“

Hlídám, abych neotěhotněla

Adéla je přesvědčena, že do jejich vztahu nikomu nic není. „Nikomu tím neubližujeme, tak co. Kvůli mně se bratr nerozvedl, to si nesmíte myslet. Jenom po pár letech manželství zjistil, že mají se ženou mnoho rozdílných názorů na důležité věci.“ Adéla byla ráda, že se rozvedl, ale nepodporovala ho v tom.

Vlastně měla jeho ženu docela ráda. „Byla prima, a protože já jsem v té době taky měla několik vztahů s jinými muži, ani jsem tolik nežárlila. Ale potom, když se rozvedl, a já jsem v té době už nikoho neměla, jsme se velice sblížili.“ Začalo to tím, že mu začala prát a vařit, a on se staral o dům po mámě, ve kterém Adéla zůstala bydlet. Na tom není nic divného.

„Ale jednou večer jsme se na sebe u stolu dlouho dívali, pak jsme vstali a najednou odešli do ložnice.“

„Můžete si myslet, že to je tím, že jsme byli sexuálně vyhladovělí a že bychom se měli ovládat. Možná měli. Vím, že to je incest a že to je zakázané. Ale opravdu nikomu neubližujeme, jiné partnery nemáme a já si dávám pozor, abych neotěhotněla. Beru antikoncepci, pro recepty si jezdím do jiného města, aby se náhodou někdo ze známých nezačal divit, proč to beru, když nemám žádného chlapa.“

Nikdy mě neopustí

Adéla nemá potřebu něco na situaci měnit. Jen jí vadí, že s nikým nemůže o svém vztahu mluvit. Dokonce uvažovala o tom, že by šla do kostela a vyzpovídala se: „Kněz to přece nesmí nikomu říct. Jenomže bych se cítila divně, protože jinak do kostela nechodím, takže ani nevím, jak se to vlastně dělá. A ani bych nechtěla, aby mi k tomu náš farář něco říkal, protože si myslím, že jsem dospělá a tohle je věc jenom mezi mnou a bratrem.“

A tak zbytek vesnice řeší, že by si měla najít nějakého chlapa, a bratrovi zase pořád nadbíhají sousedky. „Ale to mě netrápí, protože vím, že miluje jenom mě a nikdy mě neopustí,“ je si jistá Adéla.

Pozor na bratrance a strýčky

  • Přes převládající obecný názor, že pachateli incestu jsou nejčastěji otcové dívek, není tomu tak. České statistiky dokládají, že otec je pachatelem jen v 6,8 % případů a nevlastní otec v 13,5 % případů. Nejčastějším pachatelem incestu je bratranec (27 %) následovaný strýcem (21,6 %). A v 10,8 % případů se jedná o bratra, ať již vlastního, nebo nevlastního. V 4,1 % je to pak prarodič mužského pohlaví.

  • Existuje i nepřehlédnutelná část žen pachatelek: teta (8,1 %), sestra (4,1 %) a matka (1,4 %).

  • V případě Adély se už nejedná o incest s dítětem, ale vztah s bratrem, který přerostl do sexuálního. Vše započalo už v době její puberty. Bratr zneužil svého „otcovského“ postavení v rodině a Adéla se z tohoto vlivu už nikdy nedokázala vymanit.