Oddělené ložnice mají něco do sebe... Nebo ne?

Jestli ona to není tak trochu z nouze ctnost. Před čtvrt stoletím se čtyřčlenné rodiny celkem běžně mačkaly v miniaturních garsonkách.

A před sto lety jich takhle spávalo i deset – máma, táta, děti, všichni pěkně naskládaní jeden vedle druhého – anebo i nad sebou.

Šlechta si ovšem na pánské a dámské ložnice naopak potrpěla, hrabě s hraběnkou žádné společné lože nesdíleli. Velké prostory jim skýtaly komfort soukromého místa ke spaní.

Zrovna tak i dnes už si může spousta lidí dovolit větší prostory na bydlení. Přepracovaní současníci se navíc potřebují hlavně dobře vyspat, takže stále častěji volí oddělené ložnice.

Nerušit, spím

Češi jsou z téhle vlny sólo spaní ještě trošku rozpačití. Oddělená ložnice je tady stále synonymem tiché či rozhádané domácnosti.

V zahraničí je to ale dlouhodobý trend. Dosyta se vyspat je pro partnerské soužití zásadní, zrovna tak jako mít vedle společných místností zároveň i dostatek soukromí. Vztahy se pak utužují v obývacím pokoji anebo třeba v kuchyni.

Spolu, tudíž ve zdraví

Možná se líp vyspíte každý sám. Statistiky ovšem mluví jinak. Páry sdílející spolu v noci lože jsou podle nich jednoznačně zdravější a šťastnější než ty, které mají oddělené ložnice.

Spánek s milovaným člověkem v jedné posteli totiž působí hluboce na psychiku a potažmo i na zdraví člověka. Výrazně snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu v krvi, a naopak zvyšuje hladinu „šťastného hormonu“ oxytocinu.

Ten posiluje pouto mezi partnery, zdravou sexualitu i emocionální propojení, navozuje pocit klidu a bezpečí a působí blahodárně na psychiku. Oxytocin se uvolňuje hlavně při tulení a mazlení.

Jenže spát každý sám, anebo pěkně pospolu to není jen ono už zmíněné chrápaní. Jsou i jiné důvody, proč lidé volí oddělené ložnice. Třeba odlišné biorytmy či jiné vnímání teploty v místnosti.

Zatímco „skřivany“ sklátí únava už v devět večer, „sovy“ zhasínají lampičku dlouho po půlnoci. Dá rozum, že se pak ruší i při ranním vstávání. A zmrzliny mají smrt v očích, když jejich drahá polovička celá zpocená otevírá okna dokořán a větrá.

Oddělené ložnice vyhovují často starším párům. Spánek už je mělčí a manželé se snadno navzájem budí. Pak nastane situace, kdy se dospělé děti odstěhují z domu a najednou je po dvaceti letech ve stísněných prostorech k dispozici volný pokoj – a tudíž místo pro druhou ložnici.

Jeden hot a druhý čehý

Oddělené ložnice vskutku nemusejí vztahu škodit – pokud se na tom ovšem ti dva shodnou. Bude-li chtít muž usínat sám, ale manželka se cítí lépe v jeho náruči, bude mít žena samozřejmě pocit, že ji partner nemiluje a zanedbává. Nejde jen o sex.

Tomu oddělené ložnice nemusejí nijak bránit, naopak, někdy ho dokonce oživí. Jenže láska mezi dvěma lidmi je především o vzájemné blízkosti.

Člověk se touží k někomu přitulit, zavrtat se do pelíšku v teplém objetí milované osoby a občas se pomazlit. Jestli ovšem tohle potřebujete každou noc, anebo jen když na to máte oba náladu a máte radši spánek o samotě – to si už musí vyřešit každý pár sám. Podstatné je, aby měli oba stejný názor.

Buď jak buď, volba ložnice je pokaždé navýsost individuální rozhodnutí. Někomu se i po třiceti letech usíná prostě nejlépe po boku partnera. I kdyby drahoušek „řezal dříví“ ostošest.