Smutná nálada, kterou nelze rozptýlit příjemnými činnostmi, nezájem o koníčky, pocit zvýšené únavy, snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, poruchy spánku, neschopnost se soustředit, snížené sebevědomí, výčitky a myšlenky na sebevraždu...
Máte pocit, že na sobě právě dnes téměř všechny příznaky nalézáte, a tudíž máte naprosto jasnou depresi? Ještě chvilku počkejte, pravděpodobně jde jen o takzvanou „depku“, prostě obyčejnou blbou náladu, pod jejímž vlivem byste nejraději zalezla na věky věků domů nebo chodila kanály.
Pro stanovení diagnózy klinické deprese je ale potřeba, aby plné projevení depresivních symptomů trvalo aspoň dva týdny.
Na jaře bývá hůř
Zdá se, že na podzim a paradoxně na jaře je chorobně smutných lidí víc, ale vědecky podložené to není. Takzvanou sezonní afektivní poruchu současná mezinárodní klasifikace nemocí vůbec nezahrnuje.
Žádný konkrétní recept, jak předejít depresi, neexistuje. Podle MUDr. Richarda Bartečka z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno je míra náchylnosti individuální: „Přirovnal bych to například k imunitnímu systému a bakteriím. Někomu stačí menší vystavení dané bakterii a propukne u něj onemocnění. Jiný je odolnější a zůstane zdráv.“ Někteří lidé zkrátka vydrží více, ale existují i takoví jedinci, u nichž sebelepší preventivní opatření rozvoji poruchy nezabrání.
Nejde o vadu charakteru
Deprese je chronické, často celoživotní onemocnění. Nejde o nějakou slabost charakteru, ale o poruchu, kterou prostě pacient vůlí neovlivní. Naštěstí je však léčitelná, a to nejlépe kombinací léků a psychoterapie.
U méně závažných stavů stačí svěřit se do rukou praktického lékaře, pacienty s chronickým, opakovaným průběhem deprese by však měl vždy léčit psychiatr. A nezřídka je nutná i hospitalizace.
Leckomu se však k psychiatrovi nechce - bojí se cejchu „to je ten, co chodí ke cvokaři“. A nedůvěřiví jsme i k polykání prášků.
Takže si pojďme ujasnit, co nám udělají v mozku antidepresiva: Většinou působí na zvýšení nabídky serotoninu, který se účastní přenosu podnětů týkajících se regulace nálad, spánku a chuti k jídlu.
Jeho nedostatek způsobuje snížení předávání nervových vzruchů, což vede ke změnám nálady, celkové depresi, případně k poruchám spánku, k podrážděnosti a agresivitě.
Statistika:
- Depresivními stavy trpí asi 5,1 % české populace, což dělá asi půl milionu lidí. A ženy jí podléhají dvakrát častěji než muži. Nejvíce se choroba vyskytuje ve věkové kategorii 45-54 let, u žen navíc přichází ještě jeden vrchol výskytu, a to u seniorek nad 75 let.
Antidepresiva je nutné brát pravidelně a každodenně, protože jejich účinek se projeví za 7 až 14 dnů nebo i později od nasazení. Pokud se podaří depresivní příznaky zvládnout, neznamená to vždy, že by byla „opravena“ náchylnost k depresím.
Po vysazení léků se nemoc může projevit znovu. Určitě ale nevysazujte antidepresiva ze dne na den, zadělala byste si na řadu nežádoucích účinků. Měla byste je vysazovat pod vedením lékaře v průběhu několika týdnů.
Nebudu závislá?
Doktor Barteček upozorňuje, abychom nemíchali „jabka s hruškami“: „Nedá se říci, že jsou antidepresiva návyková, že bez nich vzniká abstinenční syndrom.
Naopak benzodiazepiny, léky, které působí na některé doprovodné příznaky deprese, jako je nespavost či úzkost, jsou návykové v pravém slova smyslu. Z toho plyne, že antidepresiva se doporučuje užívat dlouhodobě, u benzodiazepinů je však třeba užívání omezit na dobu co nejkratší.“
Jenže spoléhat se jen na léky taky nejde. U lehčích a středně těžkých poruch má prokázaný účinek psychoterapie, která pomáhá lépe zvládat obtížné životní situace. Takže jestli je vám hodně smutno, a už docela dlouho, nebojte se poradit s lékařem. Je to přece jeho práce!
Vaši spolubojovníci v boji proti depresi:
Tip redakce
Jejich účinky jsou sice méně prokazatelné, ale mohou pomoct i akupunktura, aromaterapie citrusovou vůní, masáže, muzikoterapie a relaxační techniky.
Někteří lidé nesnášejí nežádoucí účinky dostupných antidepresiv nebo nereagují dobře na antidepresivní terapii. „To je důvodem pro hledání stále nových farmakoterapeutických přístupů, a to i v oblasti fytoterapie,“ poznamenává MUDr. Jiřina Kosová z Psychiatrického centra Praha. Jaké podpůrné prostředky se tedy při boji s depresí osvědčily?
Třezalka tečkovaná Extrakt z této rostliny je srovnatelně účinný a lépe snášený než antidepresiva ze skupiny SSRI, která zprostředkují nervovým buňkám více serotoninu. Problémem však mohou být mezilékové interakce – třezalka může snižovat účinek některých kardiovaskulárních léčiv, psychofarmak, antiepileptik, cytostatik, imunosupresiv či tabletek hormonální antikoncepce.
Šafrán Používá se v tradiční perské medicíně jako antidepresivně působící bylina. „Studie porovnávající po dobu šesti týdnů účinnost šafránu a klasického antidepresiva imipraminu v léčbě deprese prokázala, že účinnost obou léčiv se významně nelišila, přičemž šafrán měl významně méně nežádoucích účinků,“ dodává doktorka Kosová.
Fototerapie Neboli léčba světlem. Používá se zvláště u depresí vázaných na roční období i jako její prevence. Intenzita světla musí být značná (několik tisíc luxů), což doma běžnými lampami nedosáhnete. Potřebujete speciální. Anebo se hodně vystavovat dennímu světlu.
Pohyb Pravidelné tělesné cvičení má prokázaný účinek na zlepšení nálady.