Tenhle výlet je vhodný pro ty, kteří mají potřebu hledat tajemství skrytá v krajině. Muzeem nadchnete děti a vy, až se do prohlídky dětsky zaberete, stále se můžete radostně tvářit, že jste tu kvůli nim!
Nechte se pozvat do města, kde ševcoval Rumcajs:
Jojo, za Albrechta to šlapalo...
Ne, že by Albrecht z Valdštejna proti téhle krajině v zásadě něco měl, ale zásadně upřednostňoval svoje představy. A do nich se mu ne zcela vešla. Rozhodl se ji poupravit. A když se Albrecht z Valdštejna pro něco rozhodl, šlo to ráz na ráz.
Třeba Zebínská alej pod městem byla vysazena v jediné minutě. U každé vykopané jámy stál voják a na výstřel zasadil strom. To to za časů páně Albrechta pěkně šlapalo, co?
(On měl prostě rád řád a věci na míru. Když si nechal šít boty, vypadalo to takhle: proměřili mu nohy a potom hledali krávu stejných parametrů, tu zabili, stáhli z kůže a z jejích nohou udělali holínky. Lýtková část je tak samozřejmě bezešvá...)
Z jeho původního návrhu na zcela nový krajinný celek, kterému dnes říkáme Valdštejnova barokní zahrada, toho pravda mnoho nezbylo:
Přes silnici pod alejí stojí lodžie. Je to monumentální parková stavba. V dobách dávnějších sloužily takové stavby například k diplomatickým jednáním a v dobách ještě dávnějších třeba i k soudům. Dnes vážně jen vyjdete po schodech nahoru, rozhlédnete se po parku, kterému se říká Libosad, a můžete jít zase dolů.
Jenže: ony ty pohledy nejsou nijak náhodné... Zprava alej, před vámi alej, nalevo výhled k Valdicím, napravo na Veliš. Na Veliši měl stát františkánský klášter - tedy vzdělání a radost, tudy vedla cesta (životní), a na konci celé dráhy stojí dnes vězení. Ale měl tam stát kartuziánský klášter a Valdštejnova hrobka, tedy ticho a konec.
Měl to promyšlené. Nejen stavebně, ale i filozoficky a duchovně a astronomicky... ale jen těžko lze tohle vše pochopit a napoprvé.
Není divu, že bylo Albrechtovi na Valdštejnu dobře. Na Veliši měl stát klášter. I tak ale pohled na něj oku lahodí.
Jak se leze ke křížku
Po Valdštejnovi přišli Schlikové a pustili se do tvorby Mariánské barokní zahrady. Nejde ji obhlédnout tak jasně jako Valdštejnovu. Ale od smírčího kříže je super výhled po krajině, v níž se ukrývá.
Vypadá to, že tu kříž stojí od věků, ale omyl, je starý pár let! Usadili ho tu současníci na místě, které vyměřili a proměřili. Ale tady se neděje nic náhodou. Až mnohem později zjistili, že kříž postavili na místo, kterému se říkalo od věků Na spravedlnosti a popravovalo se tu.
Loreta je také jednou ze staveb projektu Schliků. Umně se ukrývá pod vrcholem kopce. A v tom se schlikovské stavby liší od těch Valdštejnových - Mariánská zahrada doplňuje krajinu a ta Valdštejnova ji mění...
Tip redakce
Dnes je v zámku muzeum
Dokonce oceněné za nejlepší instalaci v republice. V muzeu jdou totiž s dobou, a tak vytvořili průvodce pro uspěchaného návštěvníka. Proběhnete s ním a nesmíte se zastavovat! Máte přece stále málo času. Nebo ne?
Doba ledová je v sále prvním.
Středověk o kousek dál.
Doba Valdštejna vzápětí.
Následují loutky.
A slavní rodáci kraje.
A na konci zkameníte.
Ti šikovnější se podívají i do třinácté komnaty a z ní dohlédnou ještě dál...
V okolí je mnoho lákadel. Třeba Prachovské skály. Koho nezajímá příroda, může navštívit hrad Kost, lovecký zámeček Humprecht či Trosky.
Desatero výletníka, který si nenechá zkazit náladu:
- Mějte na paměti, že potkáte-li zakaboněného člověka, má asi nějaký svůj osobní důvod a vás se to vůbec netýká.
- Až vás uhoněný číšník obere o pár korun, nemějte mu to za zlé a zeptejte se ho, jak ještě jinak můžete financovat jeho rodinu, a nabídněte mu třeba zbytek svačiny.
- Až potkáte neochotného průvodce, pošlete ho na pivo a proveďte návštěvníky sami nějakými smyšlenými humornými historkami.
- Když začne pršet, vězte, že vám déšť omyje zablácené kolo.
- Neposlušné děti můžete zavřít do hladomoren, kterých na hradech najdete nepočítaně.
- Otrávené spoluvýletníky můžete poslat delší cestou, která je vždy prokazatelně k mání.
- Hašteřivé manželky lze kdekoliv „zapomenout“.
- Totéž lze udělat s nerudnými manželi.
- Výlet je radost, nikoliv pokus o rekord v délce trasy, časovka nebo boj o nejvyšší vrchol či nejhlubší poklesek.
- Vězte, že není na světě místo, které by bylo úplně nezajímavé!