Jiná věc ale je, jestli ještě někdo dneska podle ní vaří. Že vám recepty typu „vraž tam kopu vajec a dvě krůty“ připadají na dnešní dobu nevhodné? Chyba lávky. Jasně že z kopy vajec vařit asi nebudete, ale to ani nemusíte. Jde spíš o tu poctivost při vaření.
Sama Magdalena měla s kuchyní osobní zkušenosti, protože po smrti otce a sourozenců musela mamince v domácnosti pomáhat. A tak věděla, jak na to dívky jsou nebo nejsou, pokud jde o hospodaření, a co všechno potřebují umět. Když se potom sama vdala, rozhodla se výchově dívek věnovat a tohle všechno je učit. Těžko ovšem říct, jak jejich matky vítaly, že kromě vaření a šití a prostírání stolu je učila taky číst české knížky. A to prosím ona, která až do deseti let mluvila jenom německy!
Kafíčková společnost
Z Magdy se totiž stala díky manželovi velká vlastenka, která svým kamarádkám na kafíčkových společnostech půjčovala a předčítala české knihy a básně. Svému salónu říkala roztomile „kafíčková společnost“. A vážili si jí takoví velikáni, jako byl třeba Palacký, Jungmann nebo Šafařík. A víte, že psala jako dopisovatelka do Květů?
Ale jak už jsme říkali, ze všech jejích zásluh přežila nejdéle Domácí kuchařka, vydaná poprvé v roce 1826. A vy podle ní můžete vařit i dneska, protože je právě na stáncích speciál Květů s jejími nejlepšími recepty. Celá rodina vám bude ruce líbat, milostivá paní!