František Ferdinand d’Este (1863–1914) ve své době patřil k nejvyšší evropské šlechtě, byl jedním z nejbohatších mužů v Evropě, cestoval kolem světa a věnoval se své největší vášni, lovu. Zlom nastal v roce 1896, kdy zemřel jeho otec, a život Františka Ferdinanda se od té chvíle ocitl pod drobnohledem: stal se z něj následník rakousko-uherského i českého trůnu.
Nestrkejte nos do cizích medailonků!
Následníci trůnu si obvykle nemohou dělat, co chtějí, ale František Ferdinand nejednou císaři ukázal, že má svůj rozum, a povely z císařského paláce házel za hlavu. Dokonalou ukázkou svévole, nad kterou císař až do smrti skřípal zuby, byl výběr manželky.
Žofie Chotková sice patřila k české aristokracii a její rodokmen sahal až do 13. století, jenže od následníka trůnu se očekávalo, že se ožení s královskou nebo knížecí dcerou, rozhodně ne s hraběnkou. Není divu, že ti dva svůj vztah úzkostlivě tajili. Skandál vypukl v roce 1898, kdy Žofie byla dvorní dámou arcivévodkyně Isabely. Ta si časté návštěvy následníka trůnu vysvětlovala jediným možným způsobem: František Ferdinand se zajímá o některou z jejích dcer.
Jednoho dne našla následníkův medailon, neodolala zvědavosti – a uvnitř našla podobenku obyčejné dvorní dámy Žofie. Na císařském dvoře vypuklo peklo: arcivévodkyně okamžitě Žofii propustila a císař pohrozil, že kdyby to ti dva náhodou mysleli vážně, vyloučí jejich děti z nároku na trůn. František Ferdinand souhlasil. Překvapený císař mu dal roční lhůtu na rozmyšlenou, ale nic se nezměnilo. Svatba se konala roku 1900 v severních Čechách na zámku v Zákupech, nicméně jediný z císařské rodiny, kdo se oslav zúčastnil, byla Ferdinandova nevlastní matka a její dcery.
Pohled do zámeckého parku.
Od Konopiště k Sarajevu
Po mnoha letech intrik a nesnází nakonec Ferdinand s Žofií a svými třemi dětmi žili spokojeně na několika sídlech, zejména na zámku Konopiště, který se po přestavbě proměnil v jeden z nejelegantnějších a nejmodernějších zámků tehdejší monarchie. Arcivévoda sídlo vybavil skvostným starožitným nábytkem, kolekcí italských obrazů, loveckými trofejemi i zbrojnicí, která nemá v Evropě obdoby, v okolí nechal vybudovat park a okrasné zahrady.
Byť císař později trochu roztál a povýšil Žofii Chotkovou na vévodkyni, k jejímu zrovnoprávnění to nestačilo. Císařský dvůr ji okázale ignoroval, na veřejnosti nikdy nesměla sedět vedle svého manžela a nedoprovázela jej ani na zahraničních cestách. Ironií osudu první oficiální státní cesta, na kterou směli jet společně, byla právě osudná cesta do Sarajeva v roce 1914, zakončená 28. června atentátem.
Rovni si nebyli ani při vídeňském pohřbu: na Žofiině rakvi nebyly položeny insignie vévodkyně, ale jen vějíř a rukavice, tedy odznaky dvorní dámy, a stála níž než rakev manželova. Pochováni jsou v rodinné hrobce na rakouském zámku Artstetten.
Pohled na zámek přes Zámecký rybník.
Vojensko-historické manévry
Po celý letošní rok na zámku Konopiště a v blízkém Benešově probíhají vzpomínkové akce na tento pozoruhodný manželský pár. Jedním z vrcholů bude mezinárodní setkání klubů vojenské historie „Mým národům 1914 – Benešov 2014“, které se uskuteční od 30. května do 1. června v Benešově a okolí. Očekává se příjezd asi 250 vojáků ze 40 vojensko-historických klubů z Česka, Slovenska, Polska, Slovinska a Německa.
Po celou letošní sezonu, až do 31. října, se na zámek Konopiště můžete vypravit na výstavu Spojeni v životě i ve smrti, která vám přiblíží životní příběh Františka Ferdinanda a Žofie pomocí fotografií, rodinné korespondence, dobového tisku i dosud málo vystavovaných osobních předmětů.
Sousoší lovce na zámku Konopiště.
Připraveno ve spolupráci s agenturou CzechTourism.
Více tipů na výlety po Česku najdete na www.kudyznudy.cz.