Jaké benefity lidskému tělu vláknina přináší a kde jsou její hlavní zdroje? To se dozvíte v dalším díle videoseriálu Vím, co jím s Karolínou Hlavatou a Petrem Havlíčkem.
Lepší zažívání a zdravější srdce
„Vláknina má velký význam pro zdraví střeva, pomáhá chránit před rakovinou tlustého střeva a je prevencí zácpy,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.
Vláknině se říká kartáč střev, vymetá z nich totiž nepotřebný balast, a udržuje tak tlusté střevo v kondici. Vláknina na sebe váže i cholesterol, a snižuje tak riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Vlákniny máme málo!
„Denní příjem vlákniny pro dospělého člověka by měl být v našich podmínkách asi 30 gramů. Průměrný příjem v Česku je ale pouze 12 až 15 gramů, tedy poloviční,“ říká výživový specialista Petr Havlíček. S nedostatečným příjmem vlákniny například stoupá riziko onemocnění cukrovkou.
Obsah vlákniny proto sledujte už při nákupu potravin. Pomoci vám může logo Vím, co jím/Vím, co piju, které dostatečný obsah vlákniny ve vybraných kategoriích hlídá.
Vláknina není jen jedna
Vlákninu dělíme na dva typy – rozpustnou a nerozpustnou. „Například u jablka je nerozpustnou vlákninou slupka a rozpustnou dužina,“ vysvětluje rozdíl dietoložka. Rozpustná po smíchání s tekutinou v žaludku výrazně nabobtná, a díky tomu se zpomalí jeho vyprazdňování. Obsahuje ji ovoce (především jablka, banány), zelenina, oves, ořechy, luštěniny a sójové mléko.
Nerozpustnou vlákninu obsahují obilniny, zrna (hlavně kvalitní celozrnné pečivo a otruby) a semena. Nerozpustná vláknina putuje až do tlustého střeva nerozštěpená. Zvyšuje tak objem stolice, podporuje střevní peristaltiku a tím i pravidelné vyprazdňování.
Zelenina je zdrojem rozpustné (brokolice, mrkev) i nerozpustné (cuketa, celer, květák) vlákniny.