Do paravánu jsem se zamiloval, když mi bylo dvanáct. Viděl jsem ho v nějakém časopise o bydlení a hned jsem věděl, že mi může pomoct vyřešit zásadní problém – soužití s mými nepořádnými a hyperaktivními bratry. Netrvalo dlouho a náš velký pokoj protnula stěna-nestěna.
Byl jsem nadšený! Za skládacími ratanovými panely jsem měl poprvé v životě pocit, že existuje prostor, který je jen můj a kde vládnou moje pravidla.
Krásně oddělí
Je až s podivem, co takový paraván dokáže. Přece jen nejde o příčku v pravém smyslu slova. Ale mozek je prostě nastavený tak, že co nevidíme, jako by nebylo. Iluze soukromí je tak přesvědčivá, že za paravánem podvědomě snížíme citlivost ke sluchovým vjemům přicházejícím „zvenku“. Síla paravánu je i v jeho variabilitě. Ve chvilce místnost rozdělí na dvě zóny, veřejnou a soukromou, a když je třeba, stěnu složíme a prostor znovu sjednotíme.
Asi nejčastěji ho najdeme v ložnici, kde vytváří prostor pro převlékání a osobní péči. Můžeme ho ale využít i jinak. Nemáte vlastní pracovnu? Paraván vám ji pomůže vytvořit v méně frekventované části obýváku, jídelny nebo ložnice. Stejně spolehlivě zafunguje, když potřebujete separovat třeba kuchyňský kout, zádveří, otevřený prostor pod schody… Když se pozorně rozhlédnete po bytě, uvidíte hned několik míst, kde byste paraván využili.
Při jeho výběru ale postupujte obezřetně. Musíte si ujasnit, zda chcete paravánem určitý prostor jen zakrýt, nebo jestli jím chcete prostor rozčlenit. V prvním případě nahrazuje skříň, takže je vhodné, aby byl střídmější a stylově sladěný s nábytkem.
V druhém případě simuluje zeď, a měl by tedy vytvářet harmonii s barvou a dezénem stěn. Nabídka paravánů různých materiálů, velikostí, barev i motivů je neuvěřitelně bohatá. Určitě ten svůj najdete.