1. Údolí slz
Všechno je špatně, nic se nepovedlo, nic už mě nečeká – jiné myšlenky se do hlavy nevejdou, tak jen dřepíte v koutku a na ostrově bujarého veselí vytváříte jezero ze slaných slz.
Vždycky k vám někdo přisedne, ale žádná jeho slova vás z pocitu marnosti nedostanou. Většinou si každý z těch utěšovatelů s vámi dá panáka nebo sklenku vína. Máte tedy výraznou šanci se buď propít do nálady „mně už je všechno jedno“ a začnete řádit, nebo totálně vytuhnete.
Když se potkáte s jiným slzavým údolím, krásně si popláčete ve dvou. Pozor na drobné nebezpečí v podobě pánů, kteří vás ochotně budou chlácholit až do postýlky. Ve své ovíněnosti budete věřit, že jim jde fakt o vaši duši.