Jak dostat tatínky do polepšovny

Noci jsou ale ještě chladné, ostatně dny taky, takže si vezměte teplé spodní prádlo. Základní směr výletu bude samozřejmě místo, kde jsou skály, jak zjistila zoufalá maminka Anna.

Jak jsem ji chápala, když se můj manžel s mým milovaným drobečkem na zádech sápal na pískovcový balvan - a to byli jen pár decimetrů nad zemí! A to konkrétně kousek od Sedmihorek, které jsou kousek od Hrubé Skály, která je zase kousek od Sobotky. A to celé je kousek od těch rybníků.

Rybník, co přes něj s hrůzou zjistila Anna v podání Jany Preissové, že skály má za barákem, se ve skutečnosti jmenuje Věžický, řečený Věžák. Patří k sérii rybníků pod Troskami a dá se kolem něj pohodlně jet na kole, případně ťapat pěšky. Akorát právě teď je ještě z velké části pod ledem, přestože na březích už rozkvétají sasanky a sněženky už to skoro zabalily.

V kočičkách bzučely včely jako o život, ale říkal místní pán, že chudinky pak zaletí nad rybník a nad tím ledem ztuhnou a popadají. Tak o tom radši nepřemýšlejte.

Radujte se raději se zástupy žab, které tady po cestě táhnou za štěstím. Velké nosí malé pro své sexuální obřady. Mám pocit, že ty malé jsou samečci a nechají se, neřádi, vláčet.

Zatáčka k polepšovně

Pak je důležitý ještě rybník se scénou „Vodník! A říká mi Fando!“, v níž zmatený Petr Nárožný vjíždí na mopedu do vody. To je pro změnu Vidlák. Obec, v níž opravuje Luděk Sobota stříkačku Máňu, je dál a jmenuje se Vesec u Sobotky.

Ale Vašek s tátou jezdili nakupovat do Krčkovic, což je od rybníku Věžák ani ne kilometr (do kopce jenom trošku). Pamatujete přece – u hospody mezi ploty. Dneska už ta zatáčka není úplně malebná, protože ji hyzdí chalupa odsouzená z historických a silničářských důvodů bohužel asi k zániku.

Ale zato se přes ni dostanete skutečně do Polepšovny. Tak se totiž jmenuje penzion nazvaný na počest filmu. A tam tatínky od svých rodin rozhodně pohodlně dostanete, třeba na pivo nebo kulajdu uprostřed té štrapáce, co jste si vymyslela.

Taky vám tam majitel poradí, kde co najdete, případně se můžete ubytovat „v pokojíčcích, z nichž vám bude přecházet zrak“. To je ale jenom citát, nebojte, pokojíčky jsou tu pěkné a skříním dveře neupadávají.

Konečně do skal

S chalupou, kde bydlel děda, je to horší, ta není lehko k najití. Leží u Sobotky, na samotě zvané Na koutech. Přiznávám - to jsme nehledali. Zato jsme se štrachali po Hruboskalsku, abychom okoukli co nejvíc skal.

Když jste autem, pozor na parkovné – skoro se mu tady nemůžete vyhnout. Takže jestli jste jen trochu zdatní chodci, nechte ho dole na příjezdové cestě od hlavní k lázním Sedmihorky. Tam se neplatí. Jakmile ale projedete zatáčkou k lesu, už vás zkásnou.

Platí se taky nahoře u zámku, ale tam se vážně dá dojít nádhernou pěší procházkou. Pokud nemáte vysloveně zdravotní potíže, které by vám bránily v chůzi po schodech, určitě to vyjdete.

Hrubá Skála stojí za to, i když je to teď hotel, stejně jako Sedmihorky. V té hospodě dole loni moc dobře vařili, ale letos měli v době naší návštěvy ještě před sezonou zavřeno. Tak jsme si dali sardinky z piksly a předvčerejší chleba, co zbyl po labutích z rybníku Věžáku. A voda k pití je moc dobrá z pramenů, které potkáte na modré značce od Sedmihorek.

A když od nich půjdete po žluté, dojdete k balvanům, kolem nichž Vašek s tátou nelegálně jezdili. Ale pozor, skála Dračí zub, na kterou lezli, není ve skutečnosti Dračí zub, ale Skaut. Dračí zub je asi o tři sta metrů dál. Ale na báječnosti filmu to nijak neubírá, že ne?

Nemáte ještě dost nachozeno?

• Jestli nebudete mít výletu i tak dost, vydejte se ještě na hrad Valdštejn. Dojdete k němu pěšky od Sedmihorek i Hrubé Skály. V dubnu mají otevřeno o víkendech a svátcích od 9 do 17 hodin.
• Taky je kousek Rumcajsovo město Jičín. Chystáme pro vás samostatný článek, ale pokud máte po ruce malé děti, stačí vám dva tipy: od dubna otevřená Rumcajsova ševcovna (9 až 17 hodin) a Aquacentrum.